Ivan Štern: Veřejný zájem by měl být důležitější než zisk
Rozsah dnešních lesních požárů ve Francii je vůbec největší od druhé světové války. Španělské lesy na tom nejsou o nic lépe. A přitom nejpozději po požárech v roce 2022 bylo zřejmé, že lidé vědí, jak lze jejich šíření v předstihu omezit. Nic se ale neděje. Francouzští i španělští vlastníci lesů dál nedělali nic.
Čtěte také
Měli aspoň stavět protipožární zábrany, neponechávat v lesích sušinu, rozšiřovat vodní zdroje a pokusit se účinně čelit dosavadní praxi pěstovat monokulturní lesy. Jenže to by lezlo do nákladů. To by snižovalo míru zisku.
Zdánlivě s věcí nesouvisející úniky modulů umělé inteligence z testovacího prostředí do volného internetu, kde věrny svému poslání působí jako vysoce sofistikovaní hackeři, přesto s požáry souvisejí.
Zakládají požáry virtuální, nicméně stejně zničující. Jejich úniky lze připodobnit viru, pěstovaného a zkoumaného v laboratorním prostředí, který unikl a nyní škodí po celém městě.
Humanizace kapitalismu
Co mají zmíněné jevy společného? Zejména to, že v obou případech stále vládne liberální mantra z přelomu 19. a 20. století. Podle ní soukromý vlastník a trh, protože oba prý působí racionálně, všechno vyřeší. Jakýkoli zásah zvenčí podle liberálů toto údajně přirozené prostředí deformuje.
Čtěte také
Přitom tu divočinu, toto laissez faire, kde vládne právo silnějšího, kde se počítají vítězové a poražení mají propadnout do zapomnění, se už na přelomu obou minulých století pokusila zkulturnit demokratická levice.
Přímo nebo nepřímo si vynutila zavedení pracovního práva a možnosti kolektivně vyjednávat. Přinutila konzervativní protivníky, aby i oni se podíleli na vykolíkování veřejného prostoru sociálním a zdravotním pojištěním. Kapitalismus tak byl poprvé humanizován.
Veřejný zájem
Šok z důsledků výbuchu atomových pum nad Hirošimou a Nagasaki nakonec přiměl lidstvo, aby regulaci jaderné energetiky, hrozící vyhubením života, svěřilo nejen státním institucím, ale i institucím mezinárodním. Veřejné zájmy tu zvítězily nad zájmy soukromými, případně nad zájmy mocensky sobeckými.
Katastrofa, která se odehrává ve Francii a ve Španělsku, ale i náznaky katastrofy, které se objevily ve virtuálním světě díky umělé inteligenci, mají společné to, že v jejich pozadí stojí soukromý vlastník sledující výlučně křivku míry zisku.
Jak ale lze na historii kapitalismu doložit, někdy se nad ní nutně musí nacházet veřejný zájem. Kapitalismu, pokud máme na mysli svobodné podnikání, neubližuje. Naopak.
Je čas, aby se ve světle klimatických změn i v zemědělství prosadil veřejný zájem, aby veřejný zájem provázel kroky i nynější digitální revoluce. Ku prospěchu obou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
