Alergie? Většinou na neškodné látky, nejúčinnější je imunitní systém přeučit, říká imunolog Abramson
Imunitní onemocnění jako alergie nebo ekzém mnohdy bereme jako běžné, i když nepříjemné problémy. Tělo v takovém případě vyhodnocuje cizí, ale bezpečné látky jako škodlivé a často odmítá ty vůbec nejdůležitější, tedy jídlo a potraviny, vysvětluje v Leonardu Plus česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. „Nejúčinnější cesta je ten imunitní systém, který se to naučil špatně, přeučit,“ tvrdí s tím, že takovou léčbou prošla i jeho dcera, alergická na mléko a oříšky.
„Většina látek, na které jsou lidé alergičtí, je neškodná. A z nějakého důvodu si je náš imunitní systém začne plést a začne na ně reagovat,“ přibližuje imunolog pro Český rozhlas Plus.
Čtěte také
Vůbec nejdůležitější neškodnou látkou jsou pro lidské tělo potraviny. Většina lidí na ně nijak nereaguje, protože se je naše těla naučila správně rozpoznávat a jídlo vyhodnocují jako bezpečné.
„Imunitní systém učíme i nereagovat na látky, které jsou tělu cizí, ale neškodí,“ popisuje vědec. „Nejúčinnější cesta je imunitní systém přeučit.“
Takový mechanismus využívá i specifická léčba alergie, takzvaná indukce orální tolerance, se kterou má imunolog přímou zkušenost. Jeho dcera se v Izraeli díky metodě zbavila silné alergie na pistácie a kešu ořechy.
„Žertuji o tom, že je to možná jediná forma homeopatie, která funguje,“ usmívá se vědec a popisuje roční proces léčby, který v Česku není dostupný.
„V malinkém, řekl bych až homeopatickém, množství látku dodáváte, postupně ji zvyšujete a tělo si na ní navyká, až se ta imunitní odpověď přeprogramuje a místo zánětu tělo na látku přestane reagovat.“
Podobně může vznikat i častá alergie na mléko, která se podle imunologa pravděpodobněji vyvine u dětí, které místo mateřského mléka dostanou to kojenecké. Při jednorázové dávce může imunitní systém mléko vyhodnotit jako cizorodý produkt a pamatovat si ho jako nebezpečné.
„Pokud dítě dostane sunar jenom jednou nebo dvakrát, tak šance, že se u něj vyvine alergie na mléko, je několikanásobně vyšší, než kdybyste mu pak sunar dávali každý den,“ poukazuje imunolog.
„Omyl evoluce“
Imunitní mohou být i taková onemocnění, která se na první pohled řadí například mezi kožní nemoci. Častým příkladem je podle imunologa třeba ekzém, který může být způsoben právě alergií.
Čtěte také
„Řekl bych, že možná i u 90 procent ekzémů je příčinou opět alergie na jídlo, akorát to nedokážeme změřit, je to trochu jiný druh reakce,“ vysvětluje.
Na nebezpečné látky, viry nebo bakterie dokáže tělo reagovat i díky paměťovým buňkám. Primární jsou ale T-lymfocyty, které zrají v brzlíku. „T-lymfocyty jsou stěžejní částí našeho imunitního systému, vlastně bez nich nedokážeme přežít,“ zdůrazňuje.
A právě brzlík Abramson zkoumá. „Je zásadní pro to, abychom se dokázali bránit infekcím. Nejvýznamnější je během embryonálního vývoje, po narození už prý bývá nepotřebný. Já si myslím, že to není pravda, že jeho funkce se mění,“ říká a přidává zajímavost:
„Je to orgán, který je jakousi evoluční nehodou, je omylem evoluce. S postupem věku jeho význam brzlíku klesá. Dřív když se brzlík ve vyšším věku odstranil, tak se skoro nic nestalo. Ale tahle hypotéza už dávno neplatí.“
Má imunitní systém paměť? Proč podle některých vědců nepotřebujeme brzlík? A proč imunolog učí jako Dr. House? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
