Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce nářečím, zazní to, jak je to doopravdy

25. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Göbl, režisér

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Jeho zatím poslední film Tichý společník vzbudil velmi rozdílné reakce v Čechách a na Moravě. Zatímco na jihovýchodě film přijali velmi kladně, na Febiofestu v Praze byli diváci spíše rezervovaní.

Čtěte také

„Nečekal jsem to, ale nemrzelo mě to. Trošku mně to vlastně bylo putna. Uvědomil jsem si ale, proč jsme dostali zamítavý posudek na žádost o distribuci od státního fondu, který je víceméně pražský a ne státní,“ vzpomíná Göbl na premiéru.

„Ono se to trošku týká víry, protože tam se do velké míry řeší náboženství a smrt. Což nejsou témata, která by zajímala mladé. A Praha je mladé město. Navíc to neodpovídá pražské představě o tom, jací jsou Moraváci,“ je přesvědčený režisér, proč film v hlavním městě neuspěl.

Podle něj lidé mimo Moravu nepřijali autentický pohled na obyvatele Slovácka. „Když jsem ten film měl skoro sestříhaný, tak to Vojta Frič, koproducent, pouštěl nějakému pánovi z Bontonu. A ten byl zděšený, protože si představoval, že to bude taková řachanda jako třeba Bobule. O tom, jak jsou ti Moraváci trapní a srandovní. A ono je to melancholické. Byl z toho vyjevený a nutili mě to přestříhat,“ říká Göbl s tím, že to ale razantně odmítl:

„Poslal jsem je s tím někam. Řekl jsem, že kdyby to bylo něco jako Bobule, tak jsem za předlohu asi nedostal Magnézii Literu.“

Autentičnost důležitější profesionality

V Tichém společníkovi, podobně jako v předchozích Göblových filmech, hraje celá řada ochotníků a dalších neherců. „Kdybych angažoval herce z Prahy, tak to bude vypadat tak, že se naučí pár koncovek a bude mít představu o tom, že mluví tím nářečím. A já z toho dostanu psotník,“ vysvětluje, proč dal přednost místním amatérům před profesionály.

Čtěte také

To ale nebyl jediný důvod, proč se snažil známým hercům spíše vyhýbat. „Obětoval jsem určitou profesionalitu za autenticitu. Ale zároveň mám osobní problém se současným českým herectvím. Pro mě je přijatelnější ten ochotník, který třeba není v něčem dokonalý než ten herec, kterému fakt nevěřím. On má dokonalou dikci, on to fakt udělá stejně a podobně. Ale je to sterilní,“ popisuje režisér Göbl své obsazování rolí.

„A ještě aby předstírali, že mluví tím nářečím? To by mi urvalo uši,“ přiznává.

Módní bláboly

S výkony v loňské novince byl nakonec režisér natolik spokojený, že už se mu v hlavě rodí námět na další film. A se stejným hereckým obsazením. „Bude to o tom, jak čtyři studenti sociologie jedou dělat výzkum do terénu, vyptávají se lidí, vyplňují dotazníky a dělají tam nějakou osvětu. Akorát jim ta osvěta vlastně úplně nevyjde,“ přibližuje.

Čtěte také

„Když totiž ty moderní progresivistické věci, které jsou fakt z dost velké části módním blábolem, nahlas zopakuje ten vesničan v gumákách a ve zmijovce nářečím, tak ona ta teze nebude znít jako něco chytrého. Ono to bude zní tak, jak to je doopravdy,“ dodává režisér Pavel Göbl.

Poslechněte si celý rozhovor Tatiany Čabákové s režisérem Pavlem Göblem. Ten prozradí například i to, co mu vadí na aktuální podobě FAMU, kde bere inspirace pro své scénáře, nebo co pro něj vlastně znamená točení filmů.

autoři: Tatiana Čabáková , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související