Řešit změnu klimatu rozprašováním látek do stratosféry? V USA se o tom vede debata

Geoinženýrství označuje řadu technik, jejichž využití ve velkém měřítku by mohlo ovlivnit klima. V případě solárního geoinženýrství jde například o vypouštění malých částic do stratosféry ve formě aerosolů, které by odrážely sluneční záření ve snaze omezit oteplování způsobené skleníkovými plyny.

Čtěte také

Česko se otepluje až dvakrát rychleji než svět. Řešit jen sebe nestačí, varuje autor Fakt o klimatu

Mohlo by jít o využití efektu, který provází erupce sopek. Aerosoly síry uměle rozprášené do stratosféry by mohly dosáhnout obdobných účinků a vyvolat ochlazení. Další metodou je například bělení mraků nad oceány, aby odrážely víc slunečního záření.

Tyto a další návrhy vzbuzují značné obavy kvůli možných negativním účinkům.

Snižování emisí je stále priorita

Američtí akademici ve své zprávě zdůrazňují, že tyto techniky by rozhodně neměly nahradit omezování emisí skleníkových plynů. To má teď podle vědců jasnou prioritu. Ale vzhledem k naléhavosti situace volají i po výzkumu možností solárního geoinženýrství a související rizik.

Doposud se tomu věnovaly spíše jen dílčí a nekoordinované výzkumy. Podle Christophera Fielda, který je jedním z hlavních autorů zprávy, jde o to získat o těchto kontroverzních metodách víc informací.

Čtěte také

Miliardy z Modernizačního fondu dostanou firmy, které spalují fosilní paliva. Omezuje to soutěž, varuje právnička

„O těchto technologiích zatím opravdu nevíme dost na to, abychom mohli udělat zralé rozhodnutí, jak s nimi naložit,“ říká a pokračuje:

„Spojené státy by měly spustit výzkumný program. Vzhledem k rozsahu investic do řešení klimatické změny by měl být poměrně malý. Počítáme, že na takový program by mohlo být v prvních pěti letech vyčleněno 100 až 200 milionů dolarů. Výzkum by se měl týkat technologií i sociálního kontextu a dát prostor široké škále různých úhlů pohledu. Měl by vytvořit základy pro porozumění jak z hlediska technické proveditelnosti, ale stejně tak společenské proveditelnosti.“

To řekl profesor Stanfordovy univerzity a expert na změnu klimatu Field po zveřejnění zprávy na video semináři Kolumbijské univerzity.

Na vzniku dokumentu se podílely desítky badatelů z různých oborů včetně klimatologů, lékařů nebo právníků a spolufinancovala ji americká vesmírná agentura NASA nebo Americký národní úřad pro oceán a atmosféru.

Otázkou je, jestli federální vláda Joea Bidena doporučení vědců vyslyší a větší výzkumný program podpoří.

Obavy z negativních účinků

Mezi vědce, kteří by podporu americké vlády uvítali, patří David Keith z Harvardovy univerzity. Ten se výzkumu solárního geoinženýrství věnuje už od 90. let. Teď se v rámci projektu s názvem SCoPEx pokouší metodu v malém měřítku experimentálně vyzkoušet pomocí letu stratosferického balónu nad Švédskem.

Čtěte také

Návrat USA k Pařížské klimatické dohodě je jen začátek. Bidenově administrativě nechybí velké ambice

„Pokud by se někdy dělala stratosferická verze solárního geoinženýrství, je skoro jisté, že materiál by byl vypouštěn z letadel. Ve stratosféře za nimi zůstávají dlouhá vláknitá oblaka, která vydrží poměrně dlouho koncentrovaná. To máme ověřené z pozorování. Ale potřebujeme porozumět dynamice a chemii aerosolů ve stratosferických oblacích. Naším cílem není otestovat, jestli solární geoinženýrství funguje. Tohle je úplně jiné měřítko. Chceme provést malý výzkum, který by mohl pomoct zlepšit naše modely. Ty pak můžou být využity při simulacích toho, co by solární geoinženýrství ve velkém měřítku mohlo dělat. I při simulacích možných rizik,“ uvedl Keith na semináři Kolumbijské univerzity koncem března.

Čtěte také

My změny klimatu ještě přežijeme, ale naše praprapravnoučata mohou mít velký problém, varuje meteorolog Dvořák

Metoda by při využití ve velkém měřítku mohla vést ke snížení teploty, ale zároveň může způsobit řadu problémů. Vědci se obávají například riskantních dopadů na počasí v různých oblastech.

Otázkou také je, co by se stalo, pokud by státy začaly geoinženýrské metody opravdu zkoušet ve velkém v praxi a pak by přestaly. Důsledkem by mohlo být skokové oteplení s ničivými dopady.

Tato a další rizika i možné přínosy by podle amerických vědců měly začít zkoumat badatelé napříč obory a zeměmi, aby bylo jasnější, jestli tahle cesta vůbec připadá v úvahu.

Tolasz: Lepší je odstranit příčiny oteplování

Že by geoinženýrství teoreticky mohlo pomoct, poznamenal ve své hodnotící zprávě také Mezinárodní panel pro změnu klimatu, který ale zároveň varoval před nejasnými vedlejšími dopady. Klimatolog Radim Tolasz v této instituci Česko zastupuje, ale sám se k metodám staví spíše kriticky.

Čtěte také

Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější

„Jako geograf jsem k těmto metodám hodně opatrný, protože jsou potenciálně hodně nebezpečné. Určitě je lepší odstraňovat příčiny. To znamená snižovat emise skleníkových plynů než se například snažit zastínit dopad slunečního záření na zemský povrch, což je princip metod, které se mají zkoumat. Na druhou stranu je pravda, že se jedná jen o výzkum. Ten bývá zdůvodňován tím, že můžeme v následujících desetiletích dospět do stavu, kdy nám už nic jiného nebude zbývat, protože se nám nepodaří snižovat emise. Nabádám k maximální opatrnosti v případě jakýchkoliv dalších aktivit, jako je testování těchto metod.“

Tolasz upozorňuje, že podobné testy kdekoliv na Zemi by mohly mít globální dopad a neočekávané projevy na jiných částech planety.

„Myslím, že rozumný závěr výzkumu by mohl být, že ty nepředpokládatelné následky by mohly být natolik katastrofální, že je lepší se do toho vůbec nepouštět,“ myslí si Tolasz.

S nadsázkou připomíná, že lidstvo by spíše mělo ukončit jiný existující geoinženýrský projekt. Tím je spalování fosilních paliv spojené s emisemi skleníkových plynů, které se hromadí v atmosféře a podněcují změnu klimatu. Právě na rychlé omezení těchto emisí by se teď podle vědců měli lidé a státy po celém světě soustředit

Poslechněte si vysvětlení Štěpána Sedláčka.