Miliardy z Modernizačního fondu dostanou firmy, které spalují fosilní paliva. Omezuje to soutěž, varuje právnička
Česko možná čeká nový solární boom, který může pomoct dekarbonizovat energetiku. Pravidla financování potvrdila už 25. ledna česká vláda. Proč je část peněz vyhrazena pro velké energetické hráče? Jaký technologický rozvoj obnovitelných zdrojů energie, vůbec můžeme čekat? A jaký je jejich potenciál v Česku?
Čtěte také
Rozvoji fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů pomůžou desítky miliard z Modernizačního fondu (EIB), který je financovaný z prodeje emisních povolenek v Evropské unii. Obnovitelné zdroje tak ještě v tomto desetiletí čeká velká investiční injekce.
„V letech 2021– 2030 rozdělíme přibližně 120 miliard korun. Konkrétní výše částky bude záviset na ceně emisních povolenek,“ přibližuje mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Dominika Pospíšilová. Fond teď zřizují chudší země Evropské unie, kterým mají peníze z prodeje povolenek pomáhat s tzv. dekarbonizací ekonomiky. Taky s plněním klimatických cílů, a to včetně navýšení podílu obnovitelných zdrojů.
Ekologizace české energetiky
„Peníze poplynou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z OZE nebo na výstavbu solárních elektráren či úsporu energií. Takže primárně na ekologizaci české energetiky,“ dodává mluvčí Pospíšilová.
Čtěte také
A dodává, že první předregistrační výzva je otevřená do 1. února. Je určena pro návrhy projektů v teplárenství, modernizaci průmyslových zařízení a rozvoj obnovitelných zdrojů.
Pravidla Modernizačního fondu a rozdělení peněz si určují jednotlivé členské země samy. Fond je tak u nás rozdělený na devět programů. Největší z nich je určen pro výstavbu obnovitelných zdrojů a celkem tvoří 38,7procentní podíl fondu.
Třetina pro uhlí
Většinu z těchto prostředků, respektive tři pětiny, ale budou mít k dispozici výhradně firmy, které spalují fosilní paliva. Taky proto povinně kupují emisní povolenky. O rozdělení peněz v tomto programu se také vedly největší spory. Laura Otýpková z právní kanceláře Frank Bold podotýká, že velcí energetičtí hráči by měli dostat menší podíl.
Čtěte také
„Podle našeho názoru to omezuje možnou soutěž. Tady nedojde k nějaké demokratizaci nebo rozšíření sektoru energetiky, ale peníze se budou konzervovat u subjektů, které už jsou na trhu velmi výrazné,“ varuje Otýpková.
Další spor se vedl o to, kolik peněz má být určeno pro komunitní energetiku, tedy například na výstavbu společných solárních elektráren v obcích.
Více se o problému, stejně jako o potenciálu a rozvoji větrných a fotovoltaických elektráren v Česku, dozvíte v Zaostřenu Štěpána Sedláčka.
Související
-
Fotovoltaika už se dávno vyplatí. Vysloužilé solární panely se navíc dají recyklovat
Fotovoltaika je jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Hitem jsou nyní plovoucí elektrárny, které nezabírají zemědělskou půdu.
-
Rakousko sází na větrné elektrárny i fotovoltaiku. „Bylo to jako startup,“ vzpomíná podnikatel
Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft dnes zásobí elektřinou skoro dva miliony domácností.
-
„Nechceme předem jít do prodraženého tendru.“ Dolínek vysvětluje, proč smí Dukovany dostavět i Rusko
„Jsou známé vazby šéfa ČEZ Daniela Beneše na Pražský hrad. Velmi pečlivě naslouchá tomu, co říká Miloš Zeman, například zlehčování vlivu Ruska a Číny,“ varuje Jan Lipavský.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.