Jiří Leschtina: Putinův duch dál krouží nad Dukovany
Vyřadit Rusko a Čínu předem z tendru na dostavbu Dukovan. To je nejčistší varianta.
Ne – tentokrát necitujeme někoho z demokratické opozice, pro kterou je účast obou autoritářských režimů v jaderné soutěži noční můrou.
Čtěte také
Takto promlouvá už i místopředseda vládní ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Neduživá sociální demokracie ale už dávno není formací schopnou čelit čím dál agresivnějším proruským silám s českým prezidentem v čele, které by rády položily největší zakázku v historii polistopadové České republiky Vladimíru Putinovi k nohám.
Tím, kdo může bezpečnostní rébus kolem jaderného tendru rozetnout, je ministerský předseda. Andrej Babiš, pravda, se nedávno nechal slyšet v Radiožurnálu, že „tendr není dostatečně připravený a vláda by o něm neměla rozhodovat do voleb.“ Jenže premiér tak učinil nečekaně, stroze, bez dalších souvislostí. Po jeho prohlášení se nic nemění, přípravy na soutěž běží dál svým ukvapeným tempem.
Touha po obnově velmocenské role rozpadlého SSSR
Čtěte také
Dva hybatelé jaderného děje – polostátní podnik ČEZ a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček – dál kličkují před závěry společné analýzy bezpečnostních složek státu, kybernetického úřadu, ministerstev zahraničí a vnitra. Ta spatřuje ve firmách z Ruska a Číny bezpečnostní riziko a doporučuje vládě jejich vyřazení z tendru.
Jak Havlíček, tak šéf ČEZ Daniel Beneš ale dokola opakují, že vyloučení dvou uchazečů by vedlo k nižším nabídkám. Tak jistě: státem ovládaná firma z autoritářské země, jakou je ruský Rosatom, má všechny předpoklady nabídnout nejnižší cenu. Díky štědrým subvencím od státu, ve které nemohou doufat soukromé firmy v tržních demokraciích. A je otázkou, jestli by pak vláda našla politickou odvahu zpětně vyloučit nebezpečný Rosatom, když už ho jednou do soutěže vpustila.
Zkusme si představit, v jaké atmosféře by se to odehrávalo. Analýza nevládní instituce Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty například varuje, že samotná účast Rosatomu v tendru by aktivizovala ruské vlivové sítě, agenty s diplomatickým krytím, oddané putinovce na dezinformačních serverech.
Čtěte také
K nátlaku proruských politiků a aktivistů by se přidala i řada českých firem, kterým by Rosatom nasliboval výnosné kontrakty při stavbě nového reaktoru.
V bouřích vybičované moskevské propagandy by slábly varovné hlasy před riziky strategického vydírání ze strany Ruské federace, pokud by byla vpuštěna do hry. Rosatom by pod taktovkou kremelské moci mohl prodlužovat nebo pozastavovat, a tím i prodražovat stavbu reaktoru tak dlouho, dokud by česká vláda neustoupila nátlaku. Například aby se na jednáních Evropské unie stavěla a hlasovala proti sankcím uvaleným na Rusko.
Putinův režim ani příliš neskrývá své uchvatitelské tendence a touhu po obnově velmocenské role rozpadlého Sovětského svazu. A není pochyb o tom, že Rusko si nenechá ujít žádnou příležitost vrátit se do prostoru, ve kterém kdysi mocensky fungovalo.
Asi už ne na tancích, ale třeba – na atomu. Přes vítězný jaderný tendr, který by vedl k vytvoření nové ekonomické závislosti České republiky na Rusku. Už samotné pohrávání si s účastí Ruska v takovém tendru pak zavání nepřípustným hazardem pro naše národní hospodářství i pro suverenitu země.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
