Reportáž z hranic: Německé firmy udělají cokoli pro to, aby od nich čeští pendleři neodešli

28. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Policista kontroluje řidiče automobilu v Chodově na hranici okresů Sokolov a Karlovy Vary

Jen před pár dny se uzavřely hranice mezi Českem a Německem. Podruhé za rok. Teprve ztrátou svobody překračovat hranice si mnoho lidí uvědomilo, jak jsou oba regiony provázané. Pendleři ale přišli o víc – chodit do práce a někteří žít se svou rodinou.

Čtěte také

„Podobná opatření jsme zavedli proti všem zemím, kde je větší výskyt mutací. Tedy kde jsou varianty, co se rychleji přenáší a teoreticky mohou být i smrtelnější. Tady jsme to nezavedli cíleně proti Česku, řídíme se jednotnými pravidly, která uplatňujeme třeba proti Velké Británii, Portugalsku nebo Jihoafrické republice. Je to důležité nejen pro ochranu našich obyvatel, a je to částečně i v českém zájmu,“ vysvětloval důvody uzavření hranic a zavedení kontrol spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.

Výjimku a přes hranice mohou cestovat pendleři, kteří pracují na takzvaně systémově důležitých místech, tedy dopravci, firmy v živočišné výrobě nebo výrobci zdravotnických pomůcek. Pro pendlery z jiných oblastí se hranice v podstatě uzavřely, protože by po jejich překročení museli do dlouhé karantény.

Asi 30 tisíc pendlerů

Část z nich tak na týdny přesídlila za hranice, protože v Německu podle spolkových úřadů loni pracovalo přes 30 tisíc Čechů. Po započítání OSVČ jejich počet ještě stoupne. Větší část jezdí do Bavorska, menší do Saska. Důvody, proč tolik lidí dává přednost cizímu prostředí, není tak složité uhodnout:

Čtěte také

„Je tady málo pracovních příležitostí. Myslím, že Karlovarsko je na tom nejhůř z celé republiky. Je to lehké a proč toho nevyužít, když to jde. A zaplať pánbůh, že to jde,“ říká jeden z pendlerů.

Za hranicemi je prý ale taky vyspělejší pracovní kultura a zaměstnancům nakloněná legislativa. Zatímco v českém pohraničí jsou jen montovny a snaha tlačit platy dolů, v Německu je možnost kariérního růstu. Jiní přiznávají, že byli hlavně zvědaví, jak to u sousedů chodí.

Češi se navíc v Německých firmách za poslední roky dobře etablovali. Podél hranic tak dokonce údajně vyrůstá mnoho mladých lidí, kteří v Česku nikdy nepracovali. Pokračuje pendler Martin Chichocki: „Není vůbec těžké se do Německa dostat. V mnoha firmách jsou mistři Češi, němčina se nevyžaduje, jen základní, a véc jim vysvětlí čeští kolegové. V poslední fabrice kde jsem byl, to bylo 60 na 40, a převažovali Češi.“

Půlka pendlerů zůstala v Německu

Podle předsedkyně Asociace Pendlerů ČR Zuzany Vintrové do Německa kvůli zpřísněnému režimu na hranicích dočasně přesídlilo nejméně 50 procent přeshraničních pracovníků. Někteří prý během pobytu mají problém se zajištěním potravin nebo financí.

Čtěte také

Většina oslovených pendlerů se ale shoduje, že i během obtížné pandemické doby se k nim zaměstnavatelé chovají vstřícně. Češi mají prý v německých firmách dobrou pověst, jsou pracovití a svého místa si váží.

Bernhard Awolin řídí firmu IMECO. Jejím hlavním zbožím jsou dezinfekční utěrky, které se používají i v nemocnicích, takže jeho 15 českých zaměstnanců ze 45, dostalo výjimku. Vážnost situace rozhodně nezpochybňuje, ale uzavření hranic podle něj nedává smysl. Takzvaná britská mutace koronaviru se podle něj už dávno dostala do Německa a kontroly jsou prý zbytečné. Boj s nákazou by se v současné fázi měl vést jinak.

„Za ten rok od začátku pandemie jsme se v mnoha věcech obrovsky posunuli a například v Sasku můžou firmy samy provádět testování. Vládu musím v tomhle pochválit, že to umožnila. Vybraní zaměstnanci se proškolí u Červeného kříže, takže i u nás to má na starosti jedna pracovnice, která teď denně testuje i české kolegy. Všech 15 lidí tak dostane potvrzení přímo u nás v práci, nemusí si pro něj nikam jezdit. Osobně si myslím, že antigenní rychlotesty jsou v tuhle chvíli naší nejlepší zbraní. Alespoň dokud se nepokročí s očkováním,“ tvrdí šéf firmy.

Češi jsou nepostradatelní

„Ukázalo se, jak jsou pendleři pro firmy důležití. Firmy to samozřejmě věděly ze svých provozů a interního chodu velmi dobře. Tedy že jsou čeští pracovníci pro ně potřební a mají velký význam. Ale teď se to ukazuje oficiálně i navenek. Takže lidé dávají vědět i svou nespokojenost se současnou situací a zdůrazňují, že chod jejich provozu a poboček je na českých pendlerech závislý,“ říká Michaela Holá, která působí v saském Chemnitzu v IHK, což je veřejnoprávní instituce, která je pojítkem mezi státem a byznysovou sférou.

Čtěte také

„Je vidět, že firmy jsou ochotné udělat cokoliv pro to, aby od nich pendleři neodešli,” dodává s tím, že tím nemyslí jen nemocnice nebo továrny, protože české zaměstnance můžeme potkat prakticky kdekoli.

„Troufnu si říct, že není obor, kde by Češi nebyli. Jsou to inženýři, doktoři, jsou to lidé ve firmách, fabrikách, ve vývoji, vědě, výzkumu. Musím říct, že skupina českých pracovníků pokrývá téměř 95 procent oborů, které jsou hospodářsky aktivní,“ doplňuje Holá.

A přicházejí žaloby na stát

Průmyslové a obchodní komory IHK proti uzavření hranic protestují, a to společně s německým odborovým svazem DGB. Nátlak na vládu ale vyvíjí i jednotlivci. Kancelář drážďanského právníka Denise Riedigera se se státem rozhodla soudit: Sasko žaluje za údajné porušování lidských práv. Sám Riediger věří, že se svými argumenty obstojí.

Čtěte také

Situaci nechce nijak zlehčovat a koronavirus považuje za mimořádně nebezpečný, ale jako právníkovi mu prý jde o to, aby uprostřed krize dál vládlo právo a parlamentní demokracie. Rozhodovat jen pomocí mimořádných výnosů je podle něj nepřípustné.

„Zrovna Česko bohužel ukazuje, že neustále vyhlašování nějakých dalších nařízení prostě nefunguje. V Česku, alespoň podle toho co vím, klesla ochota lidí natolik, že to opravdu ohrožuje veřejné zdraví. Je tam pořád víc lidí, kteří i přes nemoc chodí do práce a počet případů  roste. Nemůžeme je ale za to automaticky odsuzovat. Hlavně politici musí pochopit, proč se veřejnost tak chová. Podle mě to má dva důvody: jednak je to zmatečné nařizování stále dalších věcí. Česko by se dalo označit za zemi takzvaného jojo efektu: buď naprostá svoboda, anebo kompletní uzavírání všeho. Nic mezi tím.“

Stát nemůže jen hasit požár

Podle právníka „chybí i práce s veřejným míněním. Jestli i my v Německu začneme s obyčejným nařizováním, tak třeba ty hranice možná už neotevře vůbec. Vždy se najde nějaká země, která bude zrovna hlásit vysoká čísla. Tohle podle mě není řešení. Stát nemůže jen reagovat na aktuální vývoj a přizpůsobovat se mu. Musí své lidi vést a hledat konstruktivní řešení. A to mi tu chybí“.

Čtěte také

Drážďanský právník Denis Riediger pokračuje: „Pandemii vnímám jako krizi, ale i jakou šanci. Konečně vidíme propasti, které prostupují naší společností. V hlavě ještě pořád rozlišujeme třeba mezi Francií a Polskem, podobně jako mezi Nizozemskem a Českem. Kdesi uvnitř se asi dál držíme představy, že naši západní sousedi jsou svým způsobem důležitější než ti východní.“ 

„Podniky, které zaměstnávají Poláky a Čechy, se tím často nechlubí, zatímco firma, která má polovinu pracovníků z Francie, to ráda vyzdvihuje a označuje se za mnohonárodnostní společnost. Bylo by krásné, kdyby podobné myšlení konečně vládlo i v Sasku,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Zaostřeno Ladislava Nováka a Václava Jabůrka v audiu.

Spustit audio

Související