Průměrný věk českých rodiček přesáhl třicítku: „Po tisíciletích ženy rozhodují o počtu svých dětí,“ hodnotí to Šiklová

Těhotná žena
Těhotná žena
Průměrný věk českých prvorodiček už překročil třicet let. To je věk, po kterém se plodnost ženy snižuje, po třicátém pátém roce už skokově klesá. Porodníci by byli rádi, kdyby ženy rodily alespoň do devětadvaceti, kdy je riziko vrozených genetických vad plodu nízké a kdy jsou ženy v dobré zdravotní kondici. Realita je ale jiná.

„Stará matka znamená, že všechny testy budou vycházet špatně. Zakázala jsem si během těhotenství strach. Zní to blbě, ale člověk musí,“ říká Adriana Krobová, která otěhotněla ve 37 letech a je matkou ročních dvojčat. Ta na svět přišla přirozenou cestou. „Měla jsem už termín, že se do toho pustíme uměle, ale dva měsíce před domluvenou schůzkou už jsem byla těhotná,“ dodává.


Porodníci by byli rádi, kdyby ženy rodily alespoň do devětadvaceti let, kdy je riziko vrozených genetických vad plodu nízké a kdy jsou ženy v dobré zdravotní kondici. Okolo pětadvaceti let je žena nejplodnější a existuje také relativně nízké riziko, že počne potomka s vrozenou genetickou vadou.

Důvodem pro pozdní těhotenství Adriany byl její špatný fyzický stav, od dvaceti let trpěla zdravotními problémy. U těhotenství ve vyšším věku ale častěji hraje roli antikoncepce a odsouvání mateřství kvůli kariéře, možnosti cestovat nebo proto, že ženy nemohou nalézt vhodného partnera. „Po tisíciletích se žena stala tím, kdo rozhoduje o počtu svých dětí a o možnosti ty děti vůbec mít. To je asi největší faktor ženské emancipace,“ říká socioložka Jiřina Šiklová.

Lékaři hormonální antikoncepci uvítali, protože zásadním způsobem snížila počet potratů. Pokud se ale žena spoléhá na antikoncepci například až do 33 let, může pozdě zjistit, že se jí nedaří přijít do jiného stavu přirozenou cestou. S věkem se možnost přirozeného početí rapidně snižuje.

Proč se v Česku v 70. letech rodily děti mladším rodičům?

Lidé neměli možnosti alternativ. „Bez problémů se dalo cestovat jen do dalších socialistických zemí a lidé se kvůli nesvobodě raději schovali do ulity. Jezdili na chaty a chalupy a často se hned po škole brali. K sňatku je motivovaly i velmi výhodné novomanželské půjčky, které v polovině 70. let stát mladým párů nabízel. Novomanželé také tehdy snáze sehnali bydlení v nových panelových domech a zvýšeny byly i přídavky na děti. Právě díky těmto lákadlům tehdy raketově stoupla porodnost,“ uvádí autorka reportáže Andrea Skalická.

Co může být nebezpečné pro potomky pozdních prvorodiček? Proč jsou děti starších rodičů přetěžovány? Celý pořad si můžete poslechnout už nyní ZDE.

Spustit audio
autoři: Andrea Skalická, Kateřina Chvátalová