Prokop o omikronu: Teď je čas na to zplošťování křivky, my jsme se ale rozhodli nedělat nic. Jsme ve svých cílech mimo

31. prosinec 2021

Pandemie koronaviru a otázky jejího řešení nebo přístupy k očkování v roce 2021 rozštěpily společnost do mnoha vzájemně se nechápajících táborů. „Netýká se to jen Česka. V každé takové krizi vzniká tato tenze, solidaritu střídají rozbroje jednotlivých skupin a je nutné, aby stát udělal maximum pro zvýšení důvěry,“ míní sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.

V Česku prý existuje zvláštní kombinace nízké důvěry v instituce, individualismu a tendence přenášet náklady individuálního chování na ostatní lidi, což prohlubuje polarizaci.

Čtěte také

„Jsme relativně velcí individualisté, říkáme, že stát nám nemá do čeho mluvit, ale zároveň máme veřejné zdravotnictví a individuální chování tak odnášejí jiní lidé. Za nárůsty hospitalizací platí lidé, kteří jsou očkovaní a udělali maximum pro to, aby omezili epidemii,“ vysvětluje.

Stát přitom dostatečně nepomáhá. Vyzývá sice, aby lidé nechodili do práce nemocní, ale na nemocenské pak dostanou jen 60 procent platu. „Stát v mnoha věcech lidem nedůvěřuje a potom se mu to vrací zpátky,“ podotýká Prokop.

To je podle něj zároveň důvod toho, proč se stát bojí vymáhat protiepidemická opatření. „Myslím, že těch opatření je moc a že se v nich lidé ztrácejí. Neví, jaká jsou důležitá a jaká ne,“ upozorňuje.

Podpora pro odpovědné

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jít cestou menšího počtu nařízení a naopak přenést více zodpovědnosti na občany. Prokop ale v této souvislosti upozorňuje na studie, podle nichž klesá ochota chovat se zodpovědně, pokud se velká část společnosti zodpovědně očividně nechová.

Čtěte také

„Je potřeba zavádět opatření, aby člověk, který se chová zodpovědně, za to jako jediný nenesl následky. Apel na odpovědnost musí být spojen s tím, že dáte těm odpovědným maximální podporu,“ zdůrazňuje s tím, že může jít o proplácení testů v práci, 80 až 90procentní ošetřovné, 100procentní nemocenskou nebo volno po očkování.

V opačném případě totiž narůstá polarizace: „Střetává se rétorická realita, ‚buďte odpovědní‘, s tou praktickou – ‚zaplatíte si to sami‘,“ konstatuje šéf společnosti PAQ Research.

Střetává se rétorická realita, ‚buďte odpovědní‘, s tou praktickou – ‚zaplatíte si to sami‘.
Daniel Prokop

S nástupem varianty omikron je prý třeba změnit přístup, zkrátit dobu karantény a rozšířit testování. Upozorňuje, že proti omikronu, jak se postupně ukazuje, chrání tři dávky očkování nebo i hybridní imunita. 

Čtěte také

„Ukazuje se ale, že se omikron šíří tak rychle, že klasické testovací kapacity nestačí. Musí se změnit systém karantén, protože jinak to vyřadí velkou část pracujících a stát bude v podstatě neschopný,“ předvídá Prokop.

Pod rozšířením testovacích kapacit si představuje například testy zadarmo v lékárnách, jako je tomu v Anglii, nebo rozesílání testů domů jako ve Spojených státech. 

„Omikron už nemá systém chytré karantény a trasování šanci zvládnout,“ tvrdí sociolog.

Jsme o fázi mimo

Prokop se vrací na podzim roku 2020, kdy řada států měla strategii nulového covidu. Česká vláda se ale snažila křivku nakažených zploštit s cílem předejít tak zahlcení zdravotnického systému. To se ale nepodařilo a promarnil se tím čas, kdy bylo možné nákazu regulovat.

Čtěte také

A naopak: Zplošťování křivek je podle něj vhodná strategie teď, kdy přichází infekčnější mutace, která zároveň, jak naznačují první data, způsobuje méně závažné onemocnění.

„Jenže ve chvíli, kdy má smysl zplošťování křivek, tak jsme si řekli, že nemá cenu dělat vůbec nic a nechali jsme to proběhnout. Mám pocit, že jsme v cílech o fázi jinde, než bychom měli být,“ uzavírá Prokop.

Jaká kampaň by dokázala přesvědčit odpůrce očkování? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související