Procházková: Feriho kauza ukázala, že soudy jsou empatičtější a politici nejsou nedotknutelní
Odvolací soud potvrdil trest bývalému poslanci TOP 09 a Dominik Feri tak půjde za znásilnění na tři roky do vězení. Podle předsedy senátu Libora Vávry nebyl prostor pro snížení trestu a bylo třeba přihlédnout ke společenské škodlivosti jeho konání. „Soud bere do úvahy celý příběh jednotlivce, který stojí před ním. Takže to, že je Feri vystudovaný právník a jeden z činů se stal na půdě Poslanecké sněmovny, mu samozřejmě nepomohlo,“ konstatuje novinářka Andrea Procházková.
„Rozhodlo to, že Dominik Feri měl nad těmi ženami moc, protože byl starší, známý a byl politik. Jak řekl Vávra, využil jejich bezbrannosti a zeslabil jejich pozici tak, že se to poté dalo kvalifikovat jako znásilnění,“ pokračuje redaktorka Respektu.
Čtěte také
O Feriho vině rozhodly nepřímé důkazy, což je nejen v případech sexualizovaného násilí běžné. „Spoustu výpovědí můžete ověřovat nepřímými důkazy – typicky když se někdo někomu svěří, máte elektronickou komunikaci,“ vysvětluje Procházková s tím, že podobně důležité jsou i posudky znalců.
„Ze statistik víme, že ke znásilnění nejvíce dochází v rodině či ze strany blízkých. Feri blízkostí s oběťmi argumentoval proti tomu, aby byl odsouzený. A soudce správně řekl, že je to zneužití bezbrannosti a to, jak moc jsou v kontaktu, nemusí hrát roli v právním posouzení,“ podotýká.
První politik odsouzený za znásilnění je určitá lekce pro českou justici i veřejnost.
Andrea Procházková
Jedinou polehčující okolností byla dosavadní beztrestnost odsouzeného, soud se naopak pozastavil nad absencí sebereflexe.
„Nešlo o to, že by řekl, že je vinný, ale že se třeba ani jedné z obětí neomluvil a vůbec nereflektoval, že jeho chování mohlo být závažné právně či společensky. Kdyby přiznal chybu, mohlo mu to pomoci. Nevím, jestli ohledně výše trestu, ale v tom, jak byl vnímán soudem nebo veřejností,“ dodává právnička.
Nejsou nedotknutelní
Rozsudek je pravomocný, Feri ale avizoval, že hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Procházková se ovšem nedomnívá, že by mohl uspět. Musel by totiž přijít buď s novým důkazem, anebo prokázat, že soudy případ posuzovaly špatně. Obě instance si ale s ohledem na drobnohled veřejnosti daly na argumentaci záležet.
Podle zmocněnkyně Feriho obětí Adély Hořejší může být kauza motivací pro další ženy, aby se nebály podobné věci hlásit.
Procházková dále připomíná, že nebýt článku a investigativní práce Apoleny Rychlíkové a Jakuba Zelenky, případ by se pravděpodobně nikdy nedostal k soudu. Pro oběti totiž bylo snazší svěřit se novinářům než policii.
Čtěte také
Rozsudek podle novinářky ukázal, že minimálně část justice se snaží být víc empatická a uvědomuje si, že ke znásilnění může dojít i bez fyzického násilí. Neplatí to ovšem pro všechny složky státu, které se podílejí na vyšetřování a projednávání podobných případů.
„Stále jsme mladá společnost v tom, že se spoustu věcí učíme. V USA a dalších státech si tímto prošli mnohem dříve. První politik odsouzený za znásilnění je určitá lekce pro českou justici i veřejnost a důkaz, že vysoce postavení politici nebo byznysmeni nejsou nedotknutelní. A to je také důležité,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Znásilnění je trestáno dostatečně, říká soudce. Rozsudky často zmírňují mýty, oponuje advokátka
Případ dívky, kterou asi dva roky znásilňoval její nevlastní otec, jemuž za to odvolací soud vyměřil jen podmíněný trest, vyvolal silnou reakci.
-
Polovina pachatelů znásilnění odchází s podmínkou, je to systémový problém, upozorňuje Nejedlová
„Nadzvedlo mě to ze židle, ale že by mě to překvapilo, to se říct nedá,“ říká publicistka Johanna Nejedlová, zakladatelka spolu Konsent.
-
Iva Špačková: Trest za znásilnění je úlevný pro všechny oběti sexuálního napadení
Soud před pár dny poslal bývalého poslance a hvězdu TOP 09 Dominika Feriho na tři roky do vězení za dvě znásilnění a pokus o jedno další. Byť je tento trest směšný...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.