Hlas vědy musí u očkování dostat přednost před hlasem politické menšiny, míní sociolog Jiří Přibáň

7. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Přibáň

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) do konce týdne vydá vyhlášku, která nařídí povinné očkování pro všechny nad 60 let a vybrané profese. „Za mne toto očkování jako povinné zavést nelze,“ říká advokát a předseda Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate Tomáš Nielsen. „Pokud se situace bude dramaticky zhoršovat, je to opatření nezbytné a odůvodnitelné,“ oponuje právník a sociolog z Univerzity v britském Cardiffu Jiří Přibáň.

Právníci i politici musí podle něj naslouchat vědcům a lékařům. „Hlas vědy musí dostat přednost před hlasem politické menšiny, ať je jakákoliv,“ soudí Přibáň.

Hlas vědy musí u očkování dostat přednost před hlasem politické menšiny.
Jiří Přibáň

Nielsen ale nevidí jediný důvod, proč by očkování mělo být zavedeno jako povinné pro jakoukoli skupinu obyvatel. „Za mne je princip proporcionality naprosto zásadní,“ zdůrazňuje.

Přibáň v této souvislosti připomíná, že i Evropský soud pro lidská práva na základě principu proporcionality zachoval všeobecnou očkovací povinnost jako možný prostředek na ochranu veřejného zdraví.

Povinné očkování proti covidu-19 je nepřijatelné, protože by docházelo k porušování základních práv a svobod.
Tomáš Nielsen

„Je to v několika nálezech soudu. Takže naopak, podle principu proporcionality, jak víme díky štrasburskému soudu, je všeobecná očkovací povinnost možným a náležitým opatřením,“ doplňuje právník a sociolog.

Čtěte také

Evropský soud pro lidská práva, který je zřízen při Radě Evropy, je ale spojen s institucí, která dlouhodobě prosazuje dobrovolnost očkování, upozorňuje Nielsen. Princip přiměřenosti je podle něj potřeba testovat ne obecně, ale ke konkrétnímu onemocnění a ke konkrétnímu typu očkování.

„Nemyslím, že jsme v rozporu v tom, zda povinné očkování může nebo nemůže být nástrojem v demokratické společnosti přijatelným. Ale jsem přesvědčen, že pokud se jedná o povinné očkování proti covidu-19, je to nepřijatelná záležitost. Protože by docházelo k naprosto nepřijatelnému porušování základních práv a svobod. Nemluvě o tom, jakou formou to má být provedeno. To je další otázka, která je velice zásadní,“ zdůrazňuje.

Právo musí mít vždy přednost

Nielsen je přesvědčen, že v zemi, která se označuje jako demokratický právní stát, musí mít právo vždy přednost.

„Protože z něj vyplývá, a to je ta konstanta, o kterou se lidé opírají, a v co všichni věříme, zachování právnosti a zákonnosti. Zachování ústavnosti je podle mého názoru to úplně nejdůležitější,“ vysvětluje.

Přibáň reaguje slovy, že také žije v demokratickém a právním státě (ve Velké Británii), ale nikdo to tam tak kategoricky nestaví. Otázka svobody a práva a nedotknutelnosti integrity absolutní.

Čtěte také

„Právo není absolutní na nějakou fyzickou integritu. Je relativní ke všem ostatním právům. A bagatelizovat covid se tady už opravdu neodvažuje vůbec nikdo. Možná proto, že si Británie první vlnou prošla s tak vysokými oběťmi, s takovou nerozhodností vlády, která byla trestuhodná,“ uvažuje.

Základním problémem není podle Přibáně osobní svoboda rozhodnout se, zda se nechat očkovat, ale poskytování všeobecné zdravotní péče.

„Stát má jasnou povinnost zprostředkovávat péči všem občanům bez rozdílu. Když se podíváte na statistiky, tak 25 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče je nyní s covidem. Z nich jsou tři čtvrtiny neočkovaní. Tedy neočkovaná populace blokuje zdravotní péči pro zbytek populace. To je základní argument k povinnému očkování v Británii, v Německu či v Rakousku. Nikdo by si neodvážil zpochybnit, že to jsou země demokratické a dbající na práva občanů,“ konstatuje.

Řešit by se měla otázka, jestli neočkovaní lidé mají mít právo na péči jako všichni ostatní. „Pokud tedy odmítají zdravotní službu, která je jim nabízena, tedy to dobrovolné očkování. A to je ten hlavní argument, proč očkování učinit povinným,“ zdůrazňuje.

Začněme věnovat úsilí léčbě

Argument zatíženosti nemocnic k povinnému očkování neberu, reaguje Nielsen. Ve vyhlášce, která určuje komu má být povinné očkování ukládáno, je podle něj spousta skupin, které jednotky intenzivní péče nezatěžují.

Čtěte také

„Dokonce má být zaměřeno i na studenty, kteří se připravují pro výkon nějakých profesí a tak dále. To prostě nejsou ohrožené skupiny. Problém bych měl, i kdyby šlo jen o lidi 60+. Zásada přiměřenosti říká, že je potřeba poměřovat jednotlivá práva. Právo na ochranu zdraví versus další práva, která jsou garantována listinou.

Ale v tuto chvíli vláda směřuje politiku, a dělají to vlády v řadě zemí, pouze na proočkovanost. A zatím nic nenaznačuje, že by to vedlo k nějakému úspěšnému cíli. Naopak primární péče je něco, kde cítíme velký nedostatek. Začněme opět věnovat úsilí léčbě, abychom předcházeli hospitalizaci,“ vyzývá.

„Potom se můžeme bavit o tom, jestli tyto agresivní nástroje zdravotní politiky nefungují. Pak se můžeme bavit o povinném očkování, ale tam zdaleka nejsme. Za mě jsou to naprosto liché argumenty, které porušují princip proporcionality,“ dodává advokát a předseda Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate Tomáš Nielsen.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Tomáš Pancíř.

autoři: Tomáš Pancíř , kbr
Spustit audio

Související