Suroviny dochází a lomy dosluhují, varuje náměstek. Svaz obcí: Na novou těžbu nejsme připraveni

Geologická služba upozorňuje, že pokud nebudou do deseti let postupně vytvářeny územní předpoklady pro otevření nových lokalit, dá se předpokládat ukončení těžeb na zhruba polovině všech funkčních ložisek stavebních surovin na území České republiky. Co to znamená pro stát?

Muřický: Ohledně kamene a štěrkopísku jsou ta čísla ještě o trochu horší. Šedesát, respektive sedmdesát procent stávajících disponibilních zdrojů za deset let nebude. Povolit těžbu na konkrétním území je na roky, není to otázka třeba jednoho roku.

Čtěte také

Těžba kamene a písku na 51 nových místech? Chyběl by materiál na železnice i Dukovany, říká náměstek

Pokud nic neuděláme, tak jednoduše nebudeme mít z čeho stavět. A jsou před námi velké infrastrukturní stavby, dálnice, železnice, jaderné elektrárny, ale i bytová výstavba. Je toho řada.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zapsalo asi padesátku nových míst mezi takzvaná strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Co to znamená pro obce v blízkosti těžby?

Vladyková: Města a obce mají obavy, co jim těžba přinese, hlavně z negativních důsledků této těžební činnosti.

Čtěte také

„Třídit odpad je dnes dražší než ho vyhodit,“ tvrdí obce. Ministerstvo ujišťuje, že se to změní

A to, co se namítá, je nejen finanční kompenzace, ale i opatření, které omezí negativní externality s těžbou spojené. A to nejen v obci, na jejímž katastrálním území se lom nachází nebo bude nacházet, ale také v obcích okolních, protože nemáme například dostatečnou dopravní infrastrukturu a vznikne tam větší prašnost.

To jsou všechno opatření, o kterých by města a obce chtěly diskutovat právě dříve, než tam tato těžba bude dána nějakým strategickým nebo jiným dokumentem.

A proto hlavní připomínka Svazu měst a obcí byla v tom, že tyto lokality nebyly dopředu dostatečně prodiskutovány s danými městy a s danými obcemi, kterých se to bude týkat, a i s těmi okolními. Tím pádem to vzbudilo strach.

Práva obcí

Byly tyto lokality dostatečně prodiskutovány s obcemi, kterých se týkají?

Muřický: Já myslím, že jsme nic nezanedbali. Chci zdůraznit, že tímto nařízením, pokud ho vláda schválí, nejsou v žádném případě krácena práva obcí. Probíhá správní proces povolení těžby, který dělá Český báňský úřad, a na řadě území už je stanoven dobývací prostor. Takže pro ty obce to není nic nového.

Dokonce se na části těch lokalit těží. Z 29 ložisek je dobývací prostor stanoven už na třiadvaceti ohledně stavebního kamene. U štěrkopísku je to osmnáct ložisek a z toho jedenáct je nový záměr těžby, na těch zbývajících se těží.

Čtěte také

Těžba lithia na Cínovci? Chybí informace o jejích dopadech, stěžuje si starosta. Informujeme nad rámec zákona, říká zástupce vlády

Čili většina je vlastně vytipovaná už delší dobu?

Muřický: Všechna ta území jsou zakreslena v územních plánech a obce tam mají omezenou možnost rozvoje. To uznávám, protože je to ložisko chráněné ze zákona.

Je to ložisko, kde je kvalitní surovina, která je ve vlastnictví státu. Obce ví, že na jejich území tato ložiska jsou, a už tam tato ochrana je nastavena.

Když slyšíme, že nebudou krácena práva obcí a že většina těch lokalit není ničím novým, jak jste si představovala komunikaci ze strany ministerstva?

Vladyková: Svaz měst a obcí ani ostatní organizace sdružující municipality nebyly přizvány k takzvanému připomínkovému řízení v rámci připravované vyhlášky, nebyli jsme tam označeni. Na základě toho, že jsme požádali ministerstvo, se prodloužila lhůtu, abychom se mohli vyjádřit a abychom se k tomu mohli dostat.

Pitná voda nebo štěrk?

Odkdy se ví, že stávající kamenolomy dosluhují, že se brzo vytěží? Je situace taková, že opravdu hoří?

Muřický: Ta věc se ví už spoustu let. I ve stávající surovinové politice se upozorňuje na to, že pokud se nic nestane, tak nám postupně ty zásoby dojdou. Chci zdůraznit, že po roce 1989 se v této zemi neotevřel ani jeden nový kamenolom.

Čtěte také

Obce mají přebytkové rozpočty, ale chtějí peníze pro své školy po státu. To musí přestat, vyčítá ekonomka Matesová

Ale komunikovali jste to s obcemi dostatečně?

Muřický: My jsme to obecně komunikovali ve veřejném prostoru. Obce ví, že mají na svém území ložiska, která mohou být do budoucna těžena. Pokud by ta lokalita měla být taková, že dopad na okolí bude příliš velký a bude vycházet z posouzení negativně, tak se tam těžit nebude. Báňský úřad si nemůže dovolit povolit něco, aniž vypořádá všechny připomínky jednotlivých dotčených včetně obcí.

Vláda by tedy schválila to, že potřebujeme pro strategické stavby suroviny – a natipovali jsme lokality, které by bylo vhodné pro tyto stavby využít. Nic víc, nic míň.

Může obce a jejich představitelé upokojit to, co jsme před chvilkou slyšeli? Že veřejný zájem nemusí nutně znamenat, že se tam skutečně těžit bude?

Vladyková: Před třemi čtyřmi lety to bylo obrovské předvolební téma na jižní Moravě – ochrana spodních pitných vod a těžba štěrkopísku nebo štěrku. Pro Svaz měst a obcí je klíčové oddělit pragmatickou argumentaci od emocionálně turbulentních vyjádření.

Tématem se tehdy stala „pitná voda, nebo štěrky“. A to je to, kam by se to už dostávat nemělo. Měla by se řešit ochrana veřejného zájmu. Jednotlivá témata by se měla řešit věcně, bez emocionálně zjitřené diskuse. A tomu se dá předejít jedině tak, že se problémy dopředu pojmenují a dopředu se snaží eliminovat.

S kolika nově otevřenými ložisky se počítá? A jak plánuje vláda zlepšit komunikaci s obcemi? Poslechněte si celé Pro a proti. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2025.