V Nizozemsku proti lockdownu protestují i očkovaní, vláda se obává násilností, popisuje politolog

Část Nizozemců se ovšem s omezeními smiřuje velmi těžce a v noci z 19. na 20. listopadu v Rotterdamu protesty přerostly v násilnosti a žhářství – policie použila pro jejich pacifikaci střelné zbraně i vodní děla.

Čtěte také

Eva Hrnčířová: Belgie a Nizozemsko hledají cesty, jak přiškrtit virus, ne ale sociální život

„V Česku když někdo protestuje například proti opatřením, tak je to pokojný protest. Ale tady se často stalo, že to eskalovalo v násilí. Hněv se přetavil v agresi, zapalovala se auta a kola, na policii házeli pyrotechniku,“ přibližuje Cirhan.

Protestů se prý zúčastnili frustrovaní lidé a zaměstnanci zdejšího přístavu, kteří se kvůli koronaviru ocitli v nejistotě, a jádro tvořili fotbaloví fanoušci, kteří nyní nemohou navštěvovat fotbalové zápasy.

„Úřady tvrdí, že to jsou radikálové a extremisté. To myslím není úplně pravda. Minulý víkend v Haagu, kde byly velké násilnosti a hořela auta, tak tam to zase byli potomci migrantů ze sociálně vyloučených čtvrtí. Tam zase úřady řekly, že to byly gangy mladistvých, já myslím, že to spíše jsou lidé, kteří jsou v zoufalé situaci,“ uvádí akademik.

Přes 85 procent obyvatel země má dokončené očkování. Ale velmi viditelné jsou reakce proti očkování na sociálních sítích.
Tomáš Cirhan

Cirhan zároveň vysvětluje, že například odpůrci očkování jsou v Nizozemsku okrajovým jevem: „Přes 85 procent obyvatel země má dokončené očkování, takže drtivá většina lidí na to neslyší. Ale velmi viditelné jsou reakce proti očkování na sociálních sítích.“

A dodává: „Velké zastání mají odpůrci očkování a opatření u antiestablishmentovýchj pravicových stran. “

Zdravotnictví před kolapsem

Ovšem právě fakt, že i přes vysokou míru proočkovanosti přistoupila vláda k dalšímu lockdownu, znamená obrovské zklamání a protestů se prý účastní i očkovaní.

„To zklamání po zavedení částečného lockdownu bylo neuvěřitelné. Nárůst nakažených byl překvapením pro všechny včetně expertního poradního týmu vlády,“ upozorňuje.

Čtěte také

Japonsko nečekaně zvítězilo nad šířením koronaviru. Není si ale jisté, jak se to podařilo

Donedávna byl rekordní denní přírůstek z 20. prosince 2020, kdy bylo odhaleno necelých 13 tisíc nakažených. Nyní je to v průměru okolo 22 tisíc nových případů každý den.

V Nizozemsku nyní vládne úřednická vláda a premiér v demisi Mark Rutte od března sestavuje novou vládní koalici. Čtveřice stran se ale nedokáže shodnout na dalších opatřeních, mimo jiné na v Česku platném systému prokazování bezinfekčnosti na základě prodělání nemoci nebo očkování.

V minulosti se stalo, že lidé zapálili testovací centra. To se snad jinde v Evropě nestalo.
Tomáš CIrhan

Cirhan dále uvádí, že v dolní komoře nizozemského parlamentu je 17 stran a vždy se najde někdo, kdo vládu kritizuje za příliš přísná, nebo naopak nedostatečně tvrdá opatření. A když vláda reaguje příliš tvrdě, přichází reakce.

„V minulosti se stalo, že lidé zapálili testovací centra. To se snad jinde v Evropě nestalo. Takže vláda je velmi opatrná, nechce, aby to přerostlo v násilnosti. Na druhou stranu musí něco dělat, protože zdravotnický systém by zkolaboval. Je v podstatě před kolapsem a vlastně neposkytuje jinou péči než pro pacienty s koronavirem,“ popisuje.

Nízkou proočkovanost není proto, že by všichni věřili antivaxerské kampani. Ale proto, že velká část obyvatel nevěří úřadům a státní moci.
Tomáš Cirhan

A dodává, že západoevropská společnost je na tom stále o trochu lépe než ta středo a východoevropská.

Čtěte také

Nemůžeme v tom nechat kolegy v přednicích liniích samotné. Pojďme přeočkovávat, vyzývá stomatolog

„Situace v postkomunistické východní a střední Evropě je napjatá. Když se podíváte na tu nízkou proočkovanost, tak to není proto, že by všichni věřili antivaxerské kampani. Ale proto, že velká část obyvatel nevěří úřadům a státní moci. Po revolucích přišlo hodně zklamání a lidé tam už vládním stranám nevěří,“ uzavírá.

Promění koronavirus nizozemskou politickou scénu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.