Pro Ukrajinu děláme tak pět procent toho, co bychom mohli a co jednou uděláme, myslí si novinář Moláček
„Mnozí, kteří hlásali dezinformační narativy ohledně covidu-19, teď hlásají úplně stejně dezinformační narativy o válce na Ukrajině,“ tvrdí novinář z Deníku N Jan Moláček. „Férově musím dodat, že ne všichni. Protože jsou vědci nebo i laici, kteří nepřešli na tuto novou tematiku a zůstali věrní své původní. Ale týká se to naprosté většiny ,antivaxerské‘ scény,“ dodává v Osobnosti Plus.
Čtěte také
Mezi výrazné a hlasité odpůrce očkování patřila i Soňa Peková. Tu prý Moláček speciálně nesleduje, na druhou stranu přehlédnout ji nejde.
„Ta ale zašla svými tvrzeními až tak daleko, že se do značné míry odepsala i v rámci té disidentské vědecké skupiny (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků). Peková ale dál mluví na demonstracích, které pořádá Jindřich Rajchl, takže až tak úplně nezmizela z veřejného prostoru, ale její vliv je opravdu marginální,“ myslí si novinář.
Ruský imperialismus
Před časem Moláček napsal, že Rusko bude představovat ohrožení do doby, dokud ho Západ neporazí. Stejně, jako porazil nacistické Německo. „V současné době to určitě reálné není, ani na Ukrajině Západ přímo nezasahuje. Protože Rusko má jaderné zbraně, je u něj velká hrozba, obava z širšího konfliktu, nedej bože dokonce jaderného,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Ale ten můj citát neříká, že se tak stane, ale že Rusko bude představovat hrozbu, dokud se tak nestane. Druhá varianta je, že by se Rusko samo vzdalo svého imperialismu. Historie je přece plná různých nemožností, které se staly realitou. I když je pravda, že většinou to byly spíš nemožnosti na negativním pólu spektra.“
„Proto bych nic nevylučoval, ale stále si myslím, že dřív nebo později bude Západ donucen k nějakému, nechci říct přímo vojenském úderu, ale ke střetu s Ruskem.“
„V tuto chvíli si myslíme, že pomáháme Ukrajině a že děláme všechno, co můžeme, jenže my děláme tak pět procent toho, co bychom mohli a co pravděpodobně dříve nebo později budeme muset udělat,“ naznačuje Moláček.
Čtěte také
Rusové ale stále budou mít jaderné zbraně, takže s nimi stále budeme muset počítat. „To je také důvod, proč je to řešení velmi složité a možná, v představitelném horizontu, nereálné. Také se musíme smířit s tím, že ruský imperialismus, podobně jako německá nacistická ideologie, musí být poražen. Jestli ho porazí sami Rusové nebo Západ, to jsou možnosti, ale do té doby bude Rusko stále představovat nebezpečí.“
Moláček dodává, že tím samozřejmě nemyslí jakoukoli rusofobii, protože tam dlouho žil, má v Rusku přátele a rád má i jejich kulturu. „Rozhodně tak neříkám, že bychom měli tuto zemi snad smazat z povrchu zemského.“
To, že by snad někdy mělo dojít k příměří, novinář nevylučuje, ale také to nepovažuje za konec agrese.
„O ukončení války musí rozhodnout válčící strany a to je Ukrajina a Rusko. Takže pokud se Ukrajinci rozhodnou vzdát Krymu ve prospěch Ruska, může konflikt skončit. Ale myslím, že to neudělají. Také může být uzavřeno příměří, klid zbraní, kdy můžou ustat každodenní boje, ale pokud obě země zůstanou ve válce dál a Ukrajina řekne, že dál chce Krym, tak válka neskončí,“ uvažuje.
Sociální sítě nikdy „nezemřou“
Novinář také často uvažuje o sociálních sítích a jejich významu. „Na jednu stranu jsou sítě fajn věc. Náš deník by bez nich určitě neexistoval, respektive bez přímé komunikace se čtenáři a bez možnosti sdílet naši práci – a nejde jen o nás.“
Čtěte také
Pak mají ale i negativní dopad. „Sociální sítě totiž velmi ,degradovaly‘ veřejnou diskusi a umožnily obrovským způsobem rozvoj dezinformací jako politického nástroje. A to je věc obrovsky negativní.“
A co s tím? „Určitě s tím nemůžeme udělat to, že by přestaly existovat. Nepřestanou, budou s námi pořád. Jen musíme najít cesty, jak se s tím vypořádat, aby demokratická, smysluplná a veřejná diskuse nezmizela,“ domnívá se.
„Uživatelé/spotřebitelé pak můžou udělat pouze to, že se postupně naučí žít s tím, že tady jejich vliv je a budou ho brát jako nebezpečí nebo nepříjemnost, která tu je. Stejně, jako když žijete v Japonsku, víte, že každou chvíli může přijít zemětřesení,“ přirovnává.
Čtěte také
„Vlády atd. by ale měly zajistit, a to do maximální míry, aby ty opravdu cílené systémové dezinformace, které skutečně jsou namířeny proti jejich demokratické podstatě, byly upozaděny.“
Moláček se také nedomnívá, že zpoplatnění Twitteru, resp. X, o kterém mluvil jeho majitel Elon Musk, doopravdy udělá. „Pak by síť X přestala existovat – a to se nikdy nestane,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Putin dělá z Ruska Severní Koreu. Musíme nádor zlikvidovat, než metastazuje, říká analytik Votápek
Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničně-politický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany.
-
Spolu s drony a bombami „letí“ na Ukrajinu i ruský hackerský útok, popisuje IT odborník
„Máme zprávy z Ukrajiny, podle kterých kyberútoky kopírují kinetickou válku,“ říká odborník na kyberbezpečnost Tomáš Flídr v Osobnosti Plus.
-
Lidstvo stojí před globální katastrofou, myslí si politolog Pehe
„Globalizace je hlavní příčinou krize odcházejícího světa,“ říká politolog a spisovatel Jiří Pehe.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.