Lidstvo stojí před globální katastrofou, myslí si politolog Pehe

„Stav světa je opravdu velmi tristní právě v tom, že neexistují žádné globální instituce, které by byly schopny čelit stále intenzivnějším globálním výzvám. Ale často i katastrofám, kterých jsme dnes i zásluhou globalizovaných médií dennodenně svědky,“ vysvětluje Pehe.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Globalizace nevítězí

Jeho hlavní obavou je globální propojení světa. Máme nadnárodní konglomeráty koncentrující moc, světové finanční trhy, jednotné kulturní trendy i propojený trh práce. Zároveň ale nemáme možnost takto široké regulace.

„Globalizace není něco, co si někdo vymyslel. Je to proces, který byl nastartován moderními technologiemi, které přesahují svojí podstatou národní hranice. Které nás propojují jako lidi, ale zároveň nemají tu sílu zatím vytvořit nějaký globální politický rámec,“ popisuje.

Dobrý sluha, ale zlý pán

Stejně tak, jak jsou dostupnější a propojenější technologie, jsou podle něj dostupnější i jiné druhy zboží, což mnohdy vede k jejich zneužívání.

„Jedno z těch velkých rizik je, že se vyspělé technologie, které mohou být svojí povahou nesmírně prospěšné, ale také zároveň nesmírně nebezpečné, dostávají do rukou zemí, kde mohou být především nebezpečné,“ upozorňuje Pehe.

Čtěte také

Jiří Pehe: Globální nejistota jménem Trump

Podobný problém se týká také distribuce zdrojů a vytváření příležitostí, které sice mají potenciál dostat se i do rozvojových států. Nicméně v praxi spíše dochází k hromadění majetku bohatšími subjekty.

„Ale my nemáme politické nástroje, kterými bychom toto rostoucí globální bohatství, které se přesunuje i do zemí, které dříve byly velmi chudé, rovnoměrně distribuovali,“ konstatuje.

Budoucnost v rukou umělé inteligence

Právě nejednotnost politických odpovědí podle něj představuje problém pro budoucnost. „Poprvé v historii stojí lidstvo před možnou globální katastrofou. Protože pokud se nebudeme schopni na řešení opravdu velkých hrozeb a výzev domluvit na nadnárodní úrovni, tak samotné národní vlády nemají dostatek sil, aby ty věci vyřešily,“ varuje Pehe.

Čtěte také

Jiří Pehe: Nedůstojné odcházení prezidenta Zemana

Zároveň dodává, že pokud se lidé nezvládnou domluvit, je možné, že situaci změní umělá inteligence.

„Umělá inteligence začíná začíná pronikat do všech oblastí lidského života a začne pronikat i do oblasti globální správy,“ předpokládá. Pokud se nám ji podaří využít správně, může být nápomocná. Existuje však i riziko její větší samostatnosti.

„Je namístě varování, protože umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe. Zmíněný vývoj je však otázkou dekád a jeho reálný průběh je stále obtížné komplexně předvídat.

Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí. (repríza)