Jefim Fištejn: Globalizace nevítězí
Není tomu tak dávno, co platilo jako axiom, že rozhodujícím trendem současnosti je globalizace, která korunuje vítězný globální neoliberální řád. Od něho je odvozeno vše ostatní. Globalizací byl míněn systém kontrolovaný expandující armádou technokratů a odborníků soustředěný převážně v největších kosmopolitních městských aglomeracích a opírající se o „progresivní“ industriální odvětví a služby.
To, co se jevilo jako axiom, se tak dnes už nejeví. Dnešní svět vypadá spíše jako Huntingtonův Střet civilizací než jako triumf zakladatelů Davoského ekonomického fóra.
Čtěte také
Všude jsou na vzestupu zcela jiné země než tzv. „avataři globalismu“. Za posledních dvacet let podíl členů Velké sedmičky, tzn. Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států na světové ekonomice poklesl ze 65 na 44 procent. Jen Čína samotná dnes vyrábí tolik průmyslového zboží jako Amerika, Japonsko a Německo dohromady. Proto miliardářů je nyní v Pekingu více než v New Yorku.
Ekonomická moc se ve světě radikálně posunula na jih a na země skupiny BRICS dnes připadá větší bohatství než na celou Velkou sedmičku. Tomuto trendu odpovídají i jiné parametry. Vylidňují se rozhodující městská centra západního světa ve prospěch východních metropolí, jako jsou Peking, New Dillí a Bombaj.
Globalizace jako zánikový trend
Většina světových myslitelů hledá důvody pro úpadek globálního Západu a mnozí je spatřují v zásadně chybné strategii. Podle názoru Joela Kotkina z Chapmanské univerzity, autora knihy Neofeudalismus přichází, většina strategických cílů západní civilizace je z gruntu falešná a zapříčiňuje její úpadek.
Čtěte také
Uvádí například vztah západních zemí k těžbě fosilních paliv. Zatímco všude na Západě sílí snaha zbavit se orientace na fosilní paliva, zejména na uhlí, rozvojové země těží právě z dostupnosti a relativně nízké ceny těchto surovin. Indie kupříkladu stále staví uhelné elektrárny a doly jako protiklad tomu, co nazývá „uhelným imperialismem“.
Platí to i pro představu, že tzv. čistá energie zachrání lidstvo před klimatickými změnami. Na konkrétních číslech Joel Kotkin ukazuje, že právě tato čistě ideologická úchylka je zodpovědná za snižující se význam německé ekonomiky ve světě.
Prudký růst cen energií má ovšem i svou politickou cenu. Právě tímto bludem vysvětluje autor růst pravicově populistických sil v Německu, Francii, Holandsku, Švédsku, Itálii a Španělsku na úkor tradičních politických stran. Přímo ukázkový je případ Spojených států, kde dochází k radikálnímu přesunu moci a bohatství.
V loňském roce největší nárůst osobních příjmů byl zaznamenán ve státech Texas, Nevada, Florida a Arkansas, zatímco na chvostu žebříčku můžeme najít nejvíce ekologicky uvědomělé státy jako Maryland, Massachusetts, New York a Kalifornie jako úplně poslední.
Pokud k těmto jevům dodáme mohutnou depopulaci a relativní kulturní úpadek, dospějeme ke stejnému závěru, jaký vyslovuje i Joel Kotkin: Globalizace nejen, že nevítězí, ale stává se spíše zánikovým trendem odpovědným za mnohé civilizační problémy lidstva.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
