Jefim Fištejn: Sto let je moc pro každou pravdu
U příležitosti svého 100. výročí narození Henry Kissinger v rámci četných oslav poskytl dlouhou řadu rozhovorů, v nichž opět sesumíroval svou politickou filozofii a v souladu s ní zhodnotil i současný stav světa. Mediální ohlas jeho názorů byl mimořádně odlišný, podle světonázorové orientace toho kterého sdělovacího prostředka.
Zatímco takový deník New York Sun nebo Wall Street Journal dochází k závěru, že i ve svých sta letech Kissinger neztratil nic ze své intelektuální moudrosti a břitkosti, britský The Guardian pokládá každé jeho objevení se na veřejnosti za hanebnost.
Čtěte také
V jednom se ovšem shodnou všichni: jeho politický odkaz je beznadějně mrtev. O jakém odkazu vlastně všichni mluví?
Henry Kissinger je pokládán za relikt tzv. Realpolitik. Německý název souvisí s tím, že zakladatelem a prvním formulátorem tohoto směru v politice byl německý kancléř Willy Brandt. Podle tohoto konceptu musí správný politik přihlížet jen ke státním zájmům, ideologie a různé mravní ohledy jsou hluboce druhotné.
Zájmy a potřeby Číny
Za dlouhou dobu fungování Henryho Kissingera v politice se přece jenom západní představy o dobrém a zlém značně změnily. Začalo být zřejmé, že každý jiný než hodnotový přístup dříve nebo později vede ke krizím. Ve složitých situacích má přece jen lepší pozici ten, kdo zastává ideové postoje, kdo vystupuje, jak se říká, na straně Dobra.
Čtěte také
Právě uvědomování si takového vývoje vedlo po čase ke změně pozic Henryho Kissingera. Svého času obviňovaný z kamarádíčkování se s Moskvou, se Kissinger dnes stále více přiklání na stranu Ukrajiny.
Celý princip Realpolitik se snažil o přihlédnutí ke znepokojení Moskvy – údajně kvůli zabránění geopolitickým eskalacím. Jenže ve výsledku se eskalace přece jen odehrála a vyústila v plnoformátový konflikt, který je svými následky velmi podobný světovým válkám.
Mnozí západní politici nyní aktivně kritizují kroky Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho, kteří v roce 2008 zmařili přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO. Výsledkem byl vpád Ruska do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu v roce 2022. Velmi podobné kritické argumenty nyní zaznívají na adresu Kissingera kvůli jeho realpolitické snaze o zohlednění zájmů a potřeb Číny v 70. letech minulého století.
Tato krátkozrakost o 50 let později vede k tomu, že Nebeská říše může nyní soupeřit se Spojenými státy na základech zbudovaných díky americkým investicím a technologiím, o kterých mohla jen snít.
Dá se předpokládat, že po definitivním odchodu Kissingera jeho politické dědictví bude velmi kriticky přehodnoceno, čemuž zatím brání jeho autorita žijícího klasika. On sám odůvodňuje silné posuny svých názorů tím, že se situace za poslední desetiletí značně změnila. Vypadá to tak, že doba Kissingerovy Realpolitiky nenávratně mizí v propadlišti dějin.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
