Přínosy eura převažují. Můžeme být atraktivní zemí, ale musíme být schopni růst, zdůrazňuje Horská
Analýza dopadu případného přijetí společné evropské měny eura místo české koruny, kterou na popud vlády vypracovala její Národní ekonomická rada, nedala jasnou odpověď. Výčet pro a proti dopadl prakticky vyrovnaně. „Euro může pomoci udělat z České republiky atraktivní zemi nejenom pro mezinárodní investice, ale opravdu není samospásné,“ říká v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Jenže při zvažování toho, že by Česko přijalo euro, naráží debata jak na slabou politickou vůli přijmout evropskou měnu, tak na poměrně výrazný odpor veřejnosti.
Čtěte také
Analýza, kterou vypracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV), zmiňuje 13 bodů, kdy euro může být prospěšné pro českou ekonomiku, a 14 bodů, která představují riziko. Mezi negativy zmiňuje ztrátu vlastní měnové politiky a upozorňuje, že jednotná evropská měna není zárukou většího blahobytu.
„Pokud bych ale měla mluvit čistě za sebe, tak převažují přínosy,“ přiznává Horská.
Věří, že přechod na euru by pomohl menším a středním firmám ke stabilnějším tržbám, což by se promítlo do lepších příjmů zaměstnanců. V širším kontextu by euro mohlo znamenat větší příliv investic, levnější splácení dluhů a hypoték, cenovou stabilitu. Horská ale upozorňuje, že postupem času tyto možné plusy klesají.
Euro není samospásné
Dokument si od NERV vyžádala vláda v únoru, protože Česko se blíží plnění všech podmínek nutných pro vstup do eurozóny. Současný kabinet ale o přijetí eura neuvažuje, rozhodnutí nechává na budoucích vládách.
Čtěte také
Přijetí eura obvykle podporují zástupci větších firem, kterým by usnadnilo život. V inflační krizi po vypuknutí války na Ukrajině se také ukázalo, že inflace v eurozóně byla nižší než v Česku.
„Euro může pomoci udělat z České republiky atraktivní zemí nejenom pro mezinárodní investice. Ale vyžaduje to, aby ta ekonomika byla flexibilní, aby byla schopná růst. Euro opravdu není samospásné,“ vypočítává Horská.
Nelze podle ní počítat s tím, že když země přijme euro, všechno se tím vyřeší. „Euro je součást řešení problémů a může pomoci české ekonomice. Ale euro samo růst nenastartuje, k tomu jsou potřebné strukturální reformy,“ uzávírá hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Najdou někdy politici odvahu zavést euro? A co by to pro českou ekonomiku mohlo znamenat? Jak by na takovou změnu reagovala veřejnost? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Jak se posunout v inovacích? Třeba víc platit za patenty než za vědecké články, tvrdí šéf ABB Lukáš
Nový žebříček zemí podle využití průmyslových robotů ve výrobě ukazuje, že nejvíc si „konec levné práce“ uvědomují v Asii. Česko přestalo dohánět vyspělé země, tvrdí Lukáš.
-
Hampl: Kdyby bylo v rozpočtu započítáno vše, na co jsme ukázali, vláda by nedokázala snížit schodek
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura.
-
Představují si Evropané svůj život jako digitalizaci, obranné výdaje a zalesňování?
Unie má další návod, jak se vrátit na špičku světové ekonomiky. Draghiho zpráva mluví o masivních investicích do energetiky, dokončení jednotného trhu a omezení byrokracie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
