Tragédie Draghiho sdělení. Každý rok, kdy přešlapujeme na místě, nám konkurenti utíkají, varuje Hnát
Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.
Obchodní dohoda se Spojenými státy a fiskální problémy většiny evropských zemí podle Draghiho ukazují, že nečinnost politiků ohrožuje nejen evropskou konkurenceschopnost, ale také suverenitu. Kritikou nešetřil především národní vlády, které si podle něj neuvědomují závažnost situace.
Draghi minulý rok vydal zprávu, která představila několik úkolů, které musí Evropská unie splnit, aby obstála v globálním obchodě. Tento rok však jeden z nejuznávanějších evropských ekonomů vidí jako promarněný, kdy máme slabý ekonomický růst a naopak politici svým otálením dali vzniknout novým evropským slabinám.
„Draghi svou kritiku ani tak nesměřuje k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, což samozřejmě bude hlavní narativ českých politiků, že to zase všechno pokazila předsedkyně Evropské komise. On tu svoji kritiku míří hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ popisuje Hnát.
Důvěra v systém
Prorektor Vysoké školy ekonomické připomíná například lisabonskou strategii, ve které Evropská komise přicházela s „docela solidními nápady“. Členské státy však nebyly schopné je prosadit, protože podle Hnáta neměly sílu v neustálé volební atmosféře a neustálém tlaku lobbistických skupin.
Čtěte také
„Po těch dvaceti třiceti letech jsme pořád na stejném místě. To je tragédie sdělení Maria Draghiho. Každý rok, kdy takhle přešlapujeme na místě, je špatný, protože Amerika i Čína, ti hlavní konkurenti nám utíkají,“ upozorňuje.
„Čím dál tím víc zabředáváme do pochybovačnosti o tom, jestli vůbec jsme jako kontinent něčeho schopni. Hrozně nabíjíme oponentům. Vím, že jako ekonom bych to neměl říkat, ale já se ani tak nebojím toho, že přijdeme o nějaké to procento růstu HDP – tady už jde o celou důvěru v náš ekonomický systém,“ dodává.
„Vidíme, že spousta uchazečů o voličskou přízeň to dokáže opravdu dovést do absurdna a přesvědčit lidi o tom, že se mají strašně špatně a že za to může Ursula von der Leyenová,“ myslí si Hnát.
Dravost byznysu
Šéfka Evropské komise zdůraznila, že reformy je třeba urychlit. Cestu vidí v oblasti umělé inteligence, oživení obranného průmyslu nebo snížení regulační zátěže a také sjednocení energetického trhu, což by mělo snížit cenu energií.
Čtěte také
To vše má pomoci Evropě dohnat Spojené státy americké a Čínu v globálním ekonomickém souboji. Ekonom Hnát ale upozorňuje, že státy Evropské unie by si nejspíš nepřály mít zde stejný trh jako v Číně nebo v USA.
„Vím, že to zní hrozně hezky: Pojďme být tak draví jako Číňani a tak konkurenceschopní jako Američani. Ale asi bychom nechtěli americký trh práce, ve kterém vyhodit a najmout člověka je jedna z nejsnazších věcí. Ruku na srdce, vzpomeňme si, když se mluvilo o flexinovele zákoníku práce,“ naznačuje.
„Určitě bychom nechtěli mít takový sociální systém, jako má Čína. My chceme region, ve kterém se můžeme realizovat, můžeme být kreativní, můžeme být bezpeční, můžeme mít dobré nemocnice. Ale to všechno něco stojí. A na druhé straně toho je dravost byznysu a produktivita pracovní síly,“ dodává.
Proč lidé ztrácejí důvěru v Evropskou unii? Jak si vedou jednotlivé státy v Evropě? A měla by Evropa uvalit cla na Čínu? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

