Příběh Agnessy Mironovové, manželky stalinského kata – nebo oběti?
Život jak na horské dráze prožila Agnessa Mironovová, manželka ambiciózního příslušníka sovětské tajné policie, která se díky rychlé a úspěšné kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky – a po manželově popravě prošla vězením a gulagem. O tom všem bude řeč v Portrétech, které připravili Alena Machoninová a David Hertl.
Ústní vzpomínky Agnessy Mironovové (1903–1982) zaznamenala historička Mira Jakovenková a poprvé vyšly v Rusku tiskem v roce 2008. Jde o zvláštní pohled na ruské dějiny 20. století: jejich aktérka dospívala v době ruské občanské války.
Čtěte také
„Od útlého dětství kolem sebe viděla krajní násilí, boj o moc; perverzní řád nekonečného krvavého karnevalu. Extremita pro ni byla každodenností. I muži, se kterými měla v životě co do činění, byli součástí takového dění,“ říká překladatelka knihy Alena Machoninová.
Druhým manželem Agnessy Mironovové se stal Sergej Naumovič Mironov, vlastním jménem Miron Josifovič Korol, čekista, chudý Žid z Kyjeva, který se přihlásil do Rudé armády, během občanské války se dostal na vysoký post v NKVD a nakonec do vrcholné sovětské diplomacie.
Žít normálně v sovětské realitě
Agnesse se tím otevřely dveře do světa špiček stalinské politiky – a je přinejmenším zvláštní, že ve vzpomínkách jakoby se netajila nezájmem o ideologii a velkého vůdce, jakoby projevovala dokonce určité pohrdání politikou.
Bez obalu vzpomíná na světlé a šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly ve Stalinově říši hladem.
Čtěte také
Bohatý a bezstarostný život rodin stranických funkcionářů končí okamžikem manželova zatčení, věznění a nakonec popravy. Agnessa se znovu vdá za manželova bratrance, nakonec je ale i ona sama v roce 1942 zatčena a odsouzena k pěti letům věznění v táboře v Kazachstánu.
Po propuštění se ocitla ve složité situaci, naprostá většina jejích přátel byla během stalinských čistek popravena a konce druhé světové války se z okruhu jejích známých nedočkal téměř nikdo. Se zvláštní energií se ale opět nevzdala a snažila se v sovětské realitě „normálně“ žít.
Je příznačné, že když Agnessa Miře Jakovenkové dovyprávěla svůj příběh, uzavřela vše konstatováním, že vlastně neví, zda ona a její manžel byli aktéři příběhu, zda byli katy nebo obětmi.
Související
-
Ivan Serov, muž, který dělal „špinavou práci“ pro Stalina i Chruščova
Byla to senzace: v květnu 2016 se v Moskvě konala slavnostní prezentace knížky Ivana Serova Poznámky z kufru. Lesk události dodala přítomnost ruského ministra kultury.
-
Spirálu Solženicynovy zrady napsal Tomáš Řezáč na přímou objednávku KGB
Jak sovětská tajná policie KGB zareagovala na vydání legendárního Solženicynova Souostroví Gulag? Originálně: najala si českého novináře Tomáše Řezáče.
-
Legendární V-101: Agent, který komunistům pomohl s únorem
Říkalo se o něm, že „udělal komunistům únor“. Spolupracovník Státní bezpečnosti, zašifrovaný pod krycím jménem V-101, jinak Valerij Sergejevič Vilinskij.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
