Ivan Serov, muž, který dělal „špinavou práci“ pro Stalina i Chruščova

Likvidace velení polské Zemské armády. Násilné deportace Čečenců a Ingušů na Sibiř. Hledání těla Adolfa Hitlera. Pokusy s prvními sovětskými raketami.

Čtěte také

Maurice Dejean aneb Kam KGB nemůže, nastrčí ženu

U toho všeho – a u mnoha dalších věcí – byl prý člověk, o jehož životě bychom měli za normálních okolností vědět málo, ideálně nic: šéf sovětské tajné služby KGB v letech 1954 až 1958 Ivan Serov. Má to ale háček: Ivan Serov si – zcela proti zásadám konspirace – psal deníky. A to jsou právě ony vydané Poznámky z kufru.

Deníky si údajně psal téměř celý život a našly se v roce 2012, téměř čtvrt století po jeho úmrtí v červenci 1990. I okolnosti nálezu jsou zajímavé. Někdy v roce 1971 měl Serov své deníky uložit do kufru a ten zazdít na své „dače“. Nalezeny byly, když se majitelka domu, Serovova vnučka baletka Věra Serovová, rozhodla dům, který od dědečka dostala, opravit.

Ivan Hrozný

„Světlo světa spatřily i díky novináři a poslanci Státní dumy Alexandru Chinštejnovi, který je připravil k vydání," řekl na zmíněné prezentaci ministr Medinskij. Jenže historikové jsou k tomuto vydavatelskému počinu velmi skeptičtí.

Čtěte také

Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem

Část z nich pochybuje o pravosti „nalezených“ zápisků a upozorňují, že v knize není jasně rozděleno, co skutečně napsal Serov a co Medinskij. Postrádají také poznámkový aparát. Podle jiné verze skutečné Serovovy zápisky leží v archivu ruské tajné služby.

Ivan Serov (1905 až 1990) patřil ke klíčovým osobnostem sovětských tajných služeb po druhé světové válce. Do služeb NKVD, předchůdkyně sovětského Výboru státní bezpečnosti KGB, vstoupil už v roce 1939, kdy si začal deníky psát. Jednu dobu působil i jako zástupce šéfa NKVD Lavrentije Beriji.

KGB vedl Serov od března 1954 do prosince 1958. V době studené války pomáhal budovat tajné služby v zemích sovětských východoevropských satelitů, významnou roli hrál v krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956. V západních státech si vysloužil přezdívku „Ivan Hrozný“ nebo „řezník“.

Čtěte také

Neslavný konec slavného Stalinova špiona. Richarda Sorge chtěli Japonci za války třikrát vyměnit, Moskva tvrdila, že ho nezná

V roce 1958 přešel do funkce šéfa mocné armádní rozvědky GRU, z tajných služeb odešel v roce 1963. Kniha údajných Serovových vzpomínek obsahuje informace o organizaci obrany Moskvy před útokem německého wehrmachtu na podzim 1941, o podpisu kapitulace nacistů nebo o testech sovětských atomových zbraní.

Popsána je jediná cesta Josifa Stalina na frontu v roce 1943. Kniha obsahuje i zápisky o Norimberském procesu s nacistickými válečnými zločinci či o hledání pozůstatků pohlavárů nacistického Německa. Historik Jan Adamec se v pořadu Portréty pokusí vysvětlit, co skutečně o Ivanu Serovovi víme.