Čeští historici bádají v ukrajinských a ruských archivech. Hledají zmínky o našich krajanech v gulazích
Čechoslováci v gulagu je téma, kterým se už mnoho let zabývají badatelé v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pátrají po osudech obyvatel území někdejšího Československa, a to včetně Podkarpatské Rusi, kteří byli uvězněni sovětských pracovních táborech. Část informací získávají od pamětníků, většinu v ukrajinských a dřív i v ruských archivech.
Získané dokumenty v digitální podobě zpřístupňují veřejnosti. Právě nedávno zprovoznili unikátní web, kde lze mnoho dokumentů z archivů KGB a NKVD.
Čtěte také
Historikům z ÚSTRu se v ukrajinských a ruských archivech podařilo získat už na milion stran archivních dokumentů.
Týkají se v první řadě našich krajanů postižených sovětskými represemi, ale také uprchlíků z nacisty okupované Evropy, kteří byli vězněni v Sovětském svazu, ale jde také o archiválie k sovětizaci Podkarpatské Rusi, anebo invazi do Československa v roce 1968.
Tématem Čechoslováků v gulagu se česká historiografie zabývá teprve od 90. let. Během komunistického režimu byli občané Československa věznění v pracovních táborech, známých jako gulag, pochopitelně tabu.
Musí se to vymyslet jinak
Historici z ÚSTR se tématem zabývají od založení ústavu. Tehdy začali pracovníci ústavu pořizovat rozhovory s pamětníky, kteří byli buď sami vězněni v gulagu, anebo byli příbuzní vězňů. Ovšem jenom rozhovory s pamětníky pro historické bádání nestačí. Už třeba proto, že lidská paměť je někdy nespolehlivý pramen.
Čtěte také
Jsou potřeba také další prameny. Například dobové dokumenty, které jsou nejčastěji uchovávané v archivech. Historici se proto začali vydávat do ukrajinských a ruských archivů. Zejména archivy místních bezpečnostních složek zpřístupňovaly své dokumenty jen neochotně. Na Ukrajině se po oranžové revoluci situace změnila a archivy začaly naopak spolupracovat.
V Rusku se bádání dařilo zejména díky spolupráci s tamními nevládními organizacemi, jako je dnes již putinovským režimem zrušená organizace Memorial a další. Státní archivy, jako například archiv bezpečnostní služby FSB, nikdy nezpřístupnily všechno, oč by historici měli zájem. Dnes už je cesta k bádání v těchto organizacích uzavřena úplně. Naopak spolupráce s ukrajinskou stranou se i navzdory probíhající válce dál rozvíjí.
Nejen o tom historici z Ústavu pro studium totalitních režimů vyprávějí v pořadu Téma Plus.
Související
-
V ruské společnosti neexistuje žádná reflexe minulosti, míní rusista Šedivý
Romány Guzel Jachiny se zabývají temnými stránkami ruské historie a běžným čtenářům se skrze osud prostého člověka snaží přiblížit historické události. (Repríza.)
-
Alexandr Mitrofanov: Nová ruská koncepce – gulag jako sociální výtah pro chudé
Slovo gulag zná kdekdo. Mnozí četli knihu Alexandra Solženicyna. Jenže nový pohled na gulag nabídla ruským čtenářům komentátorka agentury RIA Novosti Viktorie Nikiforovová.
-
Hledali ráj na zemi, čekal je gulag. I to patří k východní frontě 2. světové války
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
