Čeští historici bádají v ukrajinských a ruských archivech. Hledají zmínky o našich krajanech v gulazích

22. duben 2023

Téma Plus

Čechoslováci v gulagu je téma, kterým se už mnoho let zabývají badatelé v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pátrají po osudech obyvatel území někdejšího Československa, a to včetně Podkarpatské Rusi, kteří byli uvězněni sovětských pracovních táborech. Část informací získávají od pamětníků, většinu v ukrajinských a dřív i v ruských archivech.

Získané dokumenty v digitální podobě zpřístupňují veřejnosti. Právě nedávno zprovoznili unikátní web, kde lze mnoho dokumentů z archivů KGB a NKVD.

Čtěte také

Vladimír Bystrov st. psal příběhy zavlečených do SSSR, ale žil i zajímavý život

Historikům z ÚSTRu se v ukrajinských a ruských archivech podařilo získat už na milion stran archivních dokumentů.

Týkají se v první řadě našich krajanů postižených sovětskými represemi, ale také uprchlíků z nacisty okupované Evropy, kteří byli vězněni v Sovětském svazu, ale jde také o archiválie k sovětizaci Podkarpatské Rusi, anebo invazi do Československa v roce 1968.

Tématem Čechoslováků v gulagu se česká historiografie zabývá teprve od 90. let. Během komunistického režimu byli občané Československa věznění v pracovních táborech, známých jako gulag, pochopitelně tabu.

Musí se to vymyslet jinak

Historici z ÚSTR se tématem zabývají od založení ústavu. Tehdy začali pracovníci ústavu pořizovat rozhovory s pamětníky, kteří byli buď sami vězněni v gulagu, anebo byli příbuzní vězňů. Ovšem jenom rozhovory s pamětníky pro historické bádání nestačí. Už třeba proto, že lidská paměť je někdy nespolehlivý pramen.

Čtěte také

SMERŠ s vůní šeříků

Jsou potřeba také další prameny. Například dobové dokumenty, které jsou nejčastěji uchovávané v archivech. Historici se proto začali vydávat do ukrajinských a ruských archivů. Zejména archivy místních bezpečnostních složek zpřístupňovaly své dokumenty jen neochotně. Na Ukrajině se po oranžové revoluci situace změnila a archivy začaly naopak spolupracovat.

V Rusku se bádání dařilo zejména díky spolupráci s tamními nevládními organizacemi, jako je dnes již putinovským režimem zrušená organizace Memorial a další. Státní archivy, jako například archiv bezpečnostní služby FSB, nikdy nezpřístupnily všechno, oč by historici měli zájem. Dnes už je cesta k bádání v těchto organizacích uzavřena úplně. Naopak spolupráce s ukrajinskou stranou se i navzdory probíhající válce dál rozvíjí.

Nejen o tom historici z Ústavu pro studium totalitních režimů vyprávějí v pořadu Téma Plus.

autor: Veronika Kindlová