Karel Kryl by měl 80 let. Sám o sobě říkal, že je věčný rebel a půlkacíř

Kryl ale nezůstal představitelem odporu proti nedemokratickému režimu pouze pro generaci „pražského jara“. Po odchodu do exilu v roce 1969 zněl v éteru jeho hlas z rádia Svobodná Evropa a jeho písničky byly, ač zakázány, v repertoáru kytaristů všech věkových kategorií.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Autentická vzpomínka na Karla Kryla

Buřičem zůstal Kryl i po listopadu 1989, přestože byl jedním z prvních exulantů, kteří přijeli podpořit snahy o demokratizaci společnosti.

V paměti mnohých zůstal okamžik, kdy společně s Karlem Gottem zazpíval na Václavském náměstí v Praze československou státní hymnu. Podle svědectví jeho dlouholeté přítelkyně Yvonny Hálkové si však Kryl později tento okamžik vyčítal, neboť, jak řekl, neměl vystoupit s člověkem, který byl loajální k režimu.

Kryl rovněž nesdílel růžové brýle některých tehdejších revolučních vůdců. O českém sametu říkal, že povede jenom k alibismu a k tomu, že komunisté pouze převléknou rudé pláště za modré. Prohlásil rovněž, že „pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky“. Rozčarování ze „staronových struktur“ vyjadřoval stále častěji už od roku 1990 a mnozí o Krylovi prohlašovali, že zahořkl.

Československý státní občan

I přes triumfální návrat na písničkářskou scénu zůstal, dle vlastních slov, „věčným rebelem“ a „půlkacířem“. Jak sám říkal, z poměrů, které u nás před rozpadem společného státu panovaly, jej „bolela duše“.

Čtěte také

Pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky, řekl Karel Kryl o sametové revoluci 1989

Po celou dobu exilu zůstal československým státním občanem, a proto čekal, jestli se vyřeší otázka dvojího občanství, neboť uvažoval o občanství česko-slovenském.

Svůj vztah k politice vyjádřil po svém: „Stojím si na svým. Mně strany uhýbají napravo i nalevo.“ Zanedlouho po jeho smrti však zněly jeho písničky na prvomájové veselici komunistů, píseň Bratříčku, zavírej vrátka použili republikáni při jednom z protiněmeckých mítinků a ve volební kampani v roce 1996 vytáhli Kryla coby triumf sociální demokraté.

Jaká byla 90. léta Karla Kryla? V pořadu Téma Plus se nad tím zamyslí literární historik Michal Jareš, dlouholetý předseda Klubu Karla Kryla Vojtěch Klimt, novinář Milan Knotek, literární redaktor a editor textů Karla Kryla Jan Šulc, hudebník Jan Tomsa a z archivní nahrávky zavzpomíná také Mirek Kovářík.