Pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky, řekl Karel Kryl o sametové revoluci 1989

První Krylovy písničky byly reakcí na atmosféru uvolnění druhé poloviny 60. let. Kryl těžce nesl, že do popředí se v „demokratizačním procesu“ derou lidé, kteří často stáli u radikální demontáže zbytků naší křehké poválečné demokracie. 

Fenomén Karel Kryl

• Upravit
• Smazat

Skladatel a interpret písní, také básník, výtvarník a rozhlasový novinář či glosátor politického dění. To vše byl Karel Kryl. Stal se fenoménem, řada z jeho písní téměř zlidověla a znají je všechny generace.

Kryla zasáhla srpnová okupace, smrt Jana Palacha i nástup Gustáva Husáka do čela KSČ. Ozvěny těchto událostí můžeme najít v mnoha jeho písních. Často ukryty pod mnoha obrazy, kterými jsou hudební texty doslova přeplněné.

„Vlastně jsem jeho písničkám moc nerozuměl,“ řekl později písničkář a kolega Jaroslav Hutka, který si stěžoval na přemíru Krylových rýmů.

Přímý a nekompromisní

V exilu v Mnichově Kryl dál psal a skládal, pracoval nejprve externě a později jako zaměstnanec v Rádiu Svobodná Evropa. Do seznamu jeho skladeb přibyla díla s výrazným křesťanským poselstvím.

V listopadu 1989 byl jedním z prvních, kteří se přijeli podívat do svobodného Československa; byl nadšeně přivítán nejen generacemi těch, kteří jej pamatovali z koncertů před rokem 1969, ale i jejich dětmi.

Fotografie z koncertu Karla Kryla v Liberci, prosinec 1989|foto:Lucie Fürstová, reprodukce fotografie z archivu Klubu Karla Kryla, kterou poskytl pan Vojtěch Klimt

Atmosféra budování nové společnosti jej zaskočila: „Byl to přímý, nekompromisní člověk, který těžce nesl, že sametová revoluce nebyla schopna přejít do pravé demokracie,“ řekl později arciopat břevnovského kláštera Anastáz Opasek.

Texty Krylových písní se obrátily proti lidem v okolí Václava Havla; pamětníci jsou dodnes přesvědčeni, že největší podíl na tom měla skutečnost, že Kryl nebyl pozván do okruhu Havlových poradců, ač o to usiloval.

Sebestředný, ale něžný

„Byl ještě sebestřednější než většina umělců, ale v jádru neskutečně hodný, citlivý a něžný,“ napsal o něm po jeho smrti hudební publicista Jiří Černý.

Karel svoji popularitu potřeboval, říká bratr slavného písničkáře Jan Kryl

• Upravit
• Smazat

Jan Kryl prožil svou hudební kariéru ve stínu svého staršího bratra. „Když Karel přijel, byl u nás půl hodiny a řekl: ‚brácho, jdem na pivo‘. Sotva jsme někam přišli, pochopitelně bylo hned kolem nás hejno lidí, kteří chtěli podpisy na tácky,“ vzpomíná.

Kryl nesdílel nadšení tehdejších revolučních vůdců. O českém sametu říkal, že povede jenom k alibismu a k tomu, že komunisté převléknou rudé pláště za modré. Prohlásil rovněž, že „pomocí klíčů se nové hodnoty nevytvoří, leda by to byly francouzáky“. Zůstal, dle vlastních slov, „věčným rebelem“ a „půlkacířem“.

Jak říkal, z poměrů, které u nás před rozpadem společného státu panovaly, jej „bolela duše“. Svůj vztah k politice vyjádřil po svém: „Stojím si na svým. Mně strany uhýbají napravo i nalevo.“ Karel Kryl zemřel 3. března 1994 v Mnichově.

Své texty rád dál upravoval

Názory Karla Kryla na politiku přibližuje v pořadu Portréty divadelník, publicista a interpret poezie Mirek Kovářík, který Kryla v 60. letech objevil pro rozhlas a nechal jej v ústeckém studiu Československého rozhlasu nahrát první skladby. S Krylem si dlouhá léta psal a uváděl i některé jeho koncerty po roce 1989.

Byl svědkem toho, jak Kryl vnímal události roku 1968, i toho, jak nejednou upravoval texty svých písní podle aktuální situace.

Příkladem je text písně Jeřabiny, jehož původní verze je zachycená v následujícím dopise z března 1968, který Kryl Kováříkovi poslal:

Dopis Karla Kryla Mirkovi Kováříkovi s původním textem písně Jeřabiny|foto: archiv Mirka Kováříka