Karel svoji popularitu potřeboval, říká bratr slavného písničkáře Jan Kryl
Jan Kryl prožil svou hudební kariéru ve stínu svého staršího bratra. „Když Karel přijel, byl u nás půl hodiny a řekl: ‚brácho, jdem na pivo‘. Sotva jsme někam přišli, pochopitelně bylo hned kolem nás hejno lidí, kteří chtěli podpisy na tácky,“ vzpomíná.
„Pivo jsme ani nedopili a šli jsme domů. Tam jsme byli hodinu a Karel zase řekl, ať jdeme na pivo znovu. On tu svoji popularitu potřeboval,“ dodává.
Hudebník Jan Kryl je mladším bratrem ikony českého protirežimního a exilového písničnáře Karla Kryla. O sobě a svém životním mottu říká: „Kdyby ti někdo měl bránit ve svobodě, sraž ho se schodů... I kdyby to byl tvůj vlastní otec... Tato slova mi jednou dávno řekl můj tatínek. Byl to člověk dobrotivý, laskavý. Měl bohatého lidského ducha a silný smysl pro spravedlnost... Ta silná slova myslel naprosto vážne.“
Raději zpívej
Podle bratra se Karel Kryl postupně trápil stále více vizionářstvím, při kterém věděl, kam se budou ubírat nové dějiny země. Tušil, že to nebude směr, ve který doufali i ostatní. Zároveň ho mrzelo, že se nedostal k aktivní politice v časech rychlých změn.
„Myslím, že si představoval, že ho pozvou do nejvyšší politiky. Protože v tom ohledu byl bratr velice ambiciózní. Nicméně Václav Havel mu tenkrát řekl, ať spíše jde a zpívá,“ uvádí hudebník.
Každý není hrdina a nejde hlavou proti zdi.
Jan Kryl
Poslední nahrávka
Deset dní před smrtí Karla Kryla vznikla nahrávka jeho posledního koncertu. „Byla to náhoda. Je to pro mě neskutečně emotivní. A myslím, že i pro ostatní lidi. Můj bratr tam čte ze svého povídání, které se jmenuje Země Lhostejnost, a při tom programu se psychicky složí, rozpláče se a musí přerušit koncert. A to se u profíků málokdy stává,“ říká Jan Kryl a nahrávku oceňuje i z hlediska mediálního potenciálu:
Bylo naivní si myslet, že doženeme Západ. Pesimista Kryl měl pravdu, říká Milan Kňažko
Jaká byla sametová revoluce ze slovenského pohledu? Zdál se režim být neotřesitelný i v revolučních dnech po 17. listopadu? „Na Slovensku to bylo stejné, zdálo se, že režim tu bude navždy. Neměli jsme informace, že jinde už se události vyvíjejí dynamičtěji, například v Maďarsku nebo Německu,“ vzpomíná jedna z vůdčích osobností hnutí Veřejnost proti násilí Milan Kňažko, který spoluorganizoval a moderoval listopadové protesty v Bratislavě.
„Zatím to nikde není a ani to nesmí být. Myslím, že s eventuálním uveřejněním bude problémem otázka autorských práv, protože je nemám já a naše rodina. Vlastní je vdova po Karlovi, která je v Německu. Ukazuje se tam, že to byl člověk. A ještě by to mohlo být zajímavé v kontrastu s také nedávno objeveným záznamem z léta 1969, kde bratr, ještě jako mladičký chlapec, natočil pro norskou televizi recitál. A bylo by nádherné to odvysílat po sobě. Sledovat, co to s Karlem nakonec udělalo.“
Starší bratr
Kryl také uvádí, že k sobě s bratrem temperamentem a charakterem neměli blízko. „Jsme diametrálně odlišné osobnosti. Sice jsme měli stejnou výchovu, ale Karel byl více do rodu Krylů a já spíše do rodu z maminčiny strany. Byl to o tři roky starší brácha, takže když začal sbírat známky, já se pustil do sbírání nálepek od zápalek. Jako on jsem ale ze země odejít nemohl, protože nevím, co bych tam nabídl. Navíc, kdo by se tu postaral o rodinu?“ vysvětluje.
„Maminka si s Karlem psala velice osobní dopisy a vždycky říkala, že píše Karlíkovi, ať jdu něco připsat. Ale co jsem mu měl psát? Že tady žiji jako syn vykořisťovatele, s bratrem na Svobodné Evropě? Se třemi dětmi, které musím nějak živit? Každý není hrdina a nejde hlavou proti zdi. Já tuto povahu také nemám,“ uzavírá popis svého vztahu s bratrem slovy ne zcela prostými hořkosti.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Krylem.
Související
-
Jsme zvláštní národ. Všechno máme, ale jsme profesionálně naštvaní, myslí si písničkář Jan Burian
Písničkář Jan Burian se živí hraním už několik dekád, vedle toho spolupracuje s televizí, dělá průvodce a píše fejetony. Ve všech rolích se nebojí kritizovat společnost...
-
Muzikant by neměl jen hrát, ale hledat vlastní přístup a pravdivost, říká Milan Svoboda
Skladatel, dirigent, jazzový pianista a pedagog Milan Svoboda založil svůj první orchestr před 45 lety. „Jazz byl vždycky svobodnou hudbou,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.