Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem

Přiblížíme jeho mládí a rodinné zázemí, protože ve zpravodajských službách působil jeho otec i bratr. Nebo to, jaký vliv na něj měla stavba Berlínské zdi v roce 1961 (tu zažil přímo v NDR) a invaze do Československa v roce 1968 (ta spíše zprostředkovaně).

Čtěte také

Neslavný konec slavného Stalinova špiona. Richarda Sorge chtěli Japonci za války třikrát vyměnit, Moskva tvrdila, že ho nezná

Představíme jeho dvojí zpravodajské působení v Dánsku, kdy při druhém tamním pobytu začal spolupracovat s Brity. Pak působil nějako dobu v moskevské centrále a následně byl vyslán do Velké Británie.

Poté co měl převzít funkci tamního rezidenta, tj. vedoucího sovětské rozvědky, kterou už neoficiálně nějako dobu vykonával, byl pod záminkou konzultací povolán do Moskvy. Tam byl jako podezřelý ze spolupráce se Západem opakovaně vyslýchán.

Návrat do Velké Británie mu už umožněn nebyl. V této chvíli aktivoval krizový plán, který byl dlouhodobě připravován pro jeho útěk na Západ.

Přes velmi silně střežené hranice ho ve speciálně upraveném autě převezli agenti britské tajné služby, což je u takto vysoce postaveného sovětského zpravodajce  v období studené války unikátní případ.   

Čtěte také

Předobraz agenta 007 Sidney Reilly měl plánovat atentát na Lenina. Předběhla ho osamělá revolucionářka

Na Západě pak publikoval několik knih, poskytoval konzultace západním tajným službám a setkal se s řadou tehdejších vrcholných západních politiků.

Ve svých pamětech popsal dlouhodobou paranoiu uvnitř KGB, ale také uvnitř vedení Komunistické strany Sovětského svazu, které se v závěru Brežněvovy éry a v průběhu krátkého Andropovova období obávalo západního jaderného útoku a úkolovalo KGB, aby se této „hrozbě“ prioritně věnovala.

V pořadu hovoří badatel a mediální analytik Tomáš Karabela a zazní ukázky z odborné i memoárové literatury, včetně vzpomínek Olega Gordijevského sepsaných po jeho útěku na Západ. To už si ale poslechněte v audiu.