Předchozí vláda netlačila na digitalizaci, proto teď máme problémy, tvrdí expert na e-government Bláha

5. únor 2024

Elektronické přihlášky na střední školy se po krátkém odkladu nakonec rozběhly, ale také projekt e-Doklady zažil při rozběhu zádrhele. Jde o běžné provozní mouchy, nebo se komplikacím dalo předcházet? Jak se Česku daří digitální transformace? 

Čtěte také

„Stát se za selhání omluvil, jede se dál, ale rodičům a studentům, nikdo nic nepromine. Je to špatný morální příklad, bylo na to dost času a je chybné rozhodnutí ředitele CERMATu dělat to tak, jak to dělal,“ říká ke zpoždění studentských přihlášek poslanec ANO Robert Králíček.

Člen expertního vládního týmu pro digitalizaci Michal Bláha ze společnosti Hlídač státu nevidí dvoudenní zpoždění u přihlášek jako problém. „CERMAT na to neměl dost času, naopak měl času minimum a je zázrak, že vše spustil tak rychle.“

Bylo to zbrklé?

„U elektronické občanky byla ta zbrklost ještě výraznější, protože ji stejně nepotřebujeme. Vláda může pracovat na evropském řešení, které by se implementovalo o rok později a s tím plastikem bychom to ještě rok klidně přežili,“ hodnotí další digitalizační krok státu opoziční politik.

Michal Bláha, člen expertního vládního týmu pro digitalizaci

Expert ovšem připomíná, že za posledních osm let prakticky každý systém, který státní správa spustila, měl na začátku problémy. „To se děje i v soukromé sféře, ale tam mají větší volnost, jak se s problémy vypořádat.“

Králíček uznává, že předchozí vláda ANO měla potíže s e-recepty nebo s elektronickými dálničními známkami. „Ano, rozjezdy jsou složité. Ale u některých aktuálních věcí tomu šlo předejít, bylo to prostě zbrklé.“

„Problém je ten, že máme přetížené základní registry, a to proto, že první vláda, která do nich po 12 letech provozu konečně investovala, byla vláda Petra Fialy před rokem a půl. Do té doby vláda odmítala dát peníze na jejich obnovu,“ vytýká předchozí Babišově vládě Bláha.

Robert Králíček, poslanec z hnutí ANO

Investováno bylo před covidem 180 milionů, brání se poslanec.

„Mobilní občanku ale nepotřebujeme vůbec. Počkat na evropské řešení by ušetřilo peníze a další bychom dostali na projekt evropské peněženky, zatímco s občankou mobilu si v Evropě neškrtnete.“

„K nám bohužel evropská e-Wallet nepřijde za rok, nejdřív za dva, spíš za tři roky a náběh bude postupný. Digitální občanka je jeden ze způsobů, jak lidem zvýšit pohodlí a hlavně je naučit, že mohou mít doklad v mobilu, který se chová jinak,“ zdůrazňuje zejména přínos pro soukromí občana odborník.

Čtěte také

Za předchozí vlády byl schválený zákon o právu na digitální službu, který do únor 2025 měl propojit všechny datové fondy, dodává poradce.

„Tehdejší ministři ale připustili posunutí jednotlivých agend na nejdelší možný termín. Kdyby tehdejší vláda skutečně chtěla tlačit na digitalizaci, stanovila by termíny jinak,“ vysvětluje dnešní situaci Michal Bláha.

„Současná vláda vládne 2,5 roku a byl čas cokoli změnit. Kolik let se ještě chcete vymlouvat na předchozí? Termíny mohly být současnými ministry přehodnoceny, ale jediné, co se za tu dobu udělalo, je, že vznikla agentura, která stojí 2,5 miliardy ročně. A spustili jsme doklady, které nepotřebujeme,“ konstatuje Robert Králíček (ANO).

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a proti Karolíny Koubové.

autoři: Karolína Koubová , oci

Související