Léčba psychedeliky? Jsou nezastupitelná, říká Horáček. Mohou vyvolávat psychózy, varuje Vevera
Psychedelika, tedy látky, jež mění stav vědomí, jsou nadějí v léčbě pacientů s depresemi či úzkostnými poruchami a pomáhají také umírajícím. Od 1. ledna bude nově možné léčit i psilocybinem, látkou obsaženou v houbách lysohlávkách. „Psychedelika jsou nezastupitelná, protože ukazují, že obraz světa je částečně produktem našeho organismu,“ říká profesor Jiří Horáček. „Bojím se, že tyto látky popularizujeme a stanou se mnohem rozšířenější, než jsou,“ oponuje profesor Jan Vevera.
Je zavádění léčby psychedeliky – ketaminem a od ledna i psilocybinem – v Česku pozitivní, anebo je namístě skepse?
Horáček: Považuji to za jednoznačně pozitivní, také na tom 25 let pracuji. Je to jakási odměnu za tu práci. Ale samozřejmě psychedelika nejsou všespásná a mají poměrně závažná rizika.
Čtěte také
Vevera: Také si myslím, že je to pozitivní, ale chci poukázat na dva závažné problémy, které u psilocybinu a psychedelik obecně vidím. Jeden z nich je problém interpretace výsledků, protože psychedelika jsou látky, které mají jasně rozpoznatelný efekt. Takže zlatý standard u našich klinických studií, totiž randomizace a dvojité zaslepení, je u nich velký problém. A druhý je medicinalizace.
Psychedelika navozují rozšířené vědomí a poskytují hlubší náhled na skryté příčiny duševních potíží i na naši vlastní existenci. Jsou díky tomuto potenciálu jedinečná, nezastupitelná v tom, jak mohou pomoci?
Horáček: Jsou nezastupitelná, protože nám jasně ukazují, že obraz světa, který nám poskytuje naše vědomí, je do značné míry produktem našeho organismu. Fakt, že existují molekuly, které na čas dramaticky změní obraz světa, nám říká, že věci můžou být úplně jinak, což je zásadní informace pro člověka v okamžiku, kdy strádá, trpí anebo se mu život zdá nesnesitelný.
Taková terapie může trvat čtyři až šest hodin. Mohou psychedelika pozměnit vědomí natolik, že by ten efekt přetrval?
Čtěte také
Vevera: Efekt vyvolává v mladých lidech touhu to zkusit, kdo by si nechtěl rozšířit vědomí bezpečným preparátem? To je trochu ta medicinalizace. Bojím se, že tím, že látky typu psychedelik takovým způsobem popularizujeme, tak se začnou stávat mnohem populárnější, než jsou.
A musíme si říct to velké nebezpečí, protože psychedelika mimo jiné rozšiřují potenciál, že dostanete psychotickou poruchu. Pro lidi, kteří mají ve svém příbuzenstvu někoho, kdo trpěl psychotickou poruchou, je to doslova jed.
Náročná existenciální zkušenost
Nakolik je na místě obava, že se tím otevřou stavidla pro veřejnost k většímu užívání třeba takzvaných houbiček?
Horáček: Psychedelika jsou dneska populární a jejich atraktivita hlavně mezi mladými lidmi je vysoká. Má to svoje rizika, ale nevím, jestli zrovna psychóza je ten největší problém. Rozvinutí schizofrenie je mnohem větší riziko spojené s marihuanou, psychedelika fungují jiným mechanismem.
Čtěte také
Vevera: Je to mnohem větší problém, protože cannabis je mnohem dostupnější. Až bude psilocybin taky tak dostupný, tak můj tip je, že bude mnohem nebezpečnější.
Nakolik je účinnost a bezpečnost podávání psychedelik při terapii potvrzená výzkumy a studiemi?
Vevera: Studií je spoustu. Potenciál zvětšit riziko psychózy nemáme zatím prokázaný a je to chyba, když jsou tady ty léky tak dlouho. Možná je to tím, že výzkumníci zkoumají spíš ty žádoucí než nežádoucí efekty.
Druhý problém s psychedeliky je, že to klienti prokouknou. Zlatým standardem psychiatrických, ale i jiných studií jsou dvojitě placebem kontrolované studie. Pacient neví, co užívá, a lékař neví, co mu dává. Ale toto tak nefunguje, protože lidé poznají, co dostali.
Horáček: Studií s psilocybinem je hodně – kdyby vyvolával psychózy, tak se to ukáže. Ale to, co říkal profesor Vevera, je skutečně zásadní. Psilocybin není možné testovat slepě, protože to poznáte. Úplně stejně to je v chirurgii – nemůžeme operaci srdce testovat proti neoperaci srdce, pacient se probudí a vidí, že má jizvu na hrudníku.
Neaktivní placebo se týká většiny výzkumů, ale ne všech. Je to věc, která je vyřešená metodicky. Zkoumá se takzvaný dose-dependent efekt – dáme 1 miligram, 5 miligramů, 10 miligramů a 25 miligramů psilocybinu a testujeme, že jeden bude působit méně než pět, méně než 10 a tak dále.
Doktor Filip Tylš, který je specialistou na psychedelika na klice Psyon, zmiňuje, že je obtížné predikovat účinek psychedelika, tedy toho, co lidé budou během terapie zažívat. Jsou psychedelika bezpečnou, anebo spíše zatím stále nevypočitatelnou alternativou dosavadních postupů?
Čtěte také
Horáček: Co se bude dít uvnitř člověka, je pochopitelně obtížně predikovatelné. Mění se struktura myšlení, vnímání a průběh intoxikace může být jakýkoliv. Od toho jsou tam terapeuti, aby to bylo co nejlepší a nejpříjemnější pro pacienta.
Když se objeví úzkosti nebo děsy, tak to neznamená, že to nebude působit antidepresivně. Je to náročná existenciální zkušenost jiného pobývání ve světě a neděláme to proto, aby bylo veselo.
Moje hlavní klientela jsou onkologičtí pacienti, kteří jsou ohrožení vážnou nemocí a bojí se o život. A když dostanu psilocybin, tak to jsou komplikované průběhy, ale když odezní, tak je to pro ně obohacující.
Vevera: Na tom se určitě bez problémů shodneme. Určitě je to jedna z variant i pro farmakorezistentní pacienty. Ale mnohem zajímavější je klientela lidí, kteří mají třeba onkologické onemocnění, které Jiří léčí a je v tom průkopníkem.
Proč se obnovil zájem vědců a lékařů o psychedelika? Poslechněte si celé Pro a proti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
