Právník Wintr ke kandidátním listinám: Vše mluví proti tomu, aby se staré podpisy zákonodárců uznávaly

Mezi kandidáty na prezidenta se v abecedním pořadí oficiálně zařadili poslanci Andrej Babiš z hnutí ANO a Jaroslav Bašta z SPD, dále nezávislí senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, ekonomka Danuše Nerudová, bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima.

Čtěte také

Prezidentské volby 2023 na Radiožurnálu a Plusu. Vyberte si svého kandidáta s Českým rozhlasem

Z nich se však pouze dva opírají o podporu občanských podpisů, zbytek kandidátů podpořili poslanci a senátoři.

Vyřazení byli někteří kandidáti, kteří nesplnili potřebný počet 50 tisíc podpisů od občanů. Jde například o Tomáše Březinu, Karla Diviše nebo Karla Janečka, kterým ministerstvo vnitra odečetlo podpisy kvůli vysoké chybovosti.

Podle náměstka ministra vnitra Petra Vokáče mají kandidáti možnost se obrátit na Nejvyšší správní soud do středy 30. listopadu. Ten musí nejpozději do 15 dnů rozhodnout, v polovině prosince bychom tudíž měli znát výsledek.

Podpisy bývalých zákonodárců

Podle ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN je nejvíc problematické to, že platí podpisy zákonodárců, kteří v současné době už zákonodárci nejsou. To se týká Denisy Rohanové, která dodala podpisy 20 poslanců, jimž mandát skončil už loni. Podle ministerstva zákon neporušila, protože v době podání přihlášky ještě v Poslanecké sněmovně působili.

Čtěte také

Jiří Pehe: Co rozhodne prezidentské volby

Podle ústavního právníka Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy by bylo na místě zpřesnění posuzování podpisů poslanců a senátorů, kteří navrhují kandidáty.

„Dlouhodobě si myslím, že pokud jsou poslanci a senátoři navrhovatelé, měli by navrhovat jen jednoho kandidáta, aby dali jasně najevo, koho podporují. Stejně tak si myslím, že by mělo být jasné, že je možné podávat návrhy teprve od vyhlášení voleb a ne s několikaletým předstihem. Stálo by zároveň za úvahu, jestli by se podpisy občanů nemohly sbírat pomocí datových schránek. To by však vyžadovalo změnu Ústavy a podpisů by muselo být míň,“ popisuje Wintr.

Výklad nejasného zákona

Spory ohledně postupu ministerstva k podpisům Rohanové spíš nečeká. Její kandidátní listina bude totiž platná, pokud ji nenapadne některý z protikandidátů.

Některé drobné chyby v číslech, popřípadě v bydlištích je možné tolerovat nebo naopak netolerovat.
Jan Wintr

„Nejsem si jistý, že se ji nějaký protikandidát chystá napadnout. Každopádně si myslím, že všechno mluví proti tomu, aby se tyto staré podpisy uznávaly. Takový výklad by byl založený na formalistickém argumentu, že zákon přímo neříká, od jakého momentu se kandidátní listiny mají přijímat,“ míní Wintr.

Podle něj existuje přirozená hranice, a to je den vyhlášení voleb. „Předseda Senátu Vystrčil volby vyhlásil koncem června. Připadá mi, že ten opačný výklad, tedy že to může být s libovolným předstihem, vede k absurdním závěrům. Chybí mi tam totiž vazba mezi tím, že existující reprezentanti lidu mají kandidáty v dostatečné míře podporovat,“ komentuje Wintr.

Čtěte také

Prezident, nebo premiér? Babišovi může kampaň pomoct i do parlamentních voleb, soudí politoložka

Metodika ministerstva vnitra může podle něj brát v potaz různé proměnné. V obrovském množství údajů, jako je jméno, bydliště nebo číslo občanského průkazu, totiž ministerstvo může postupovat s různou mírou přísnosti.

„Některé drobné chyby v číslech, popřípadě v bydlištích je možné tolerovat nebo naopak netolerovat. Otázkou je, kde má být hranice rozumného přezkumu, aby se vyloučily zjevně falešné údaje a aby se zároveň nepropadlo do naprostého formalismu,“ popisuje Wintr.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.