Přímá volba prezidenta funguje dobře. Lidé mají to, co si zvolili, říká poslanec Michálek. Není domyšlená a je neústrojně vsunuta do politického systému, nesouhlasí politolog Balík

23. listopad 2022

Přímá volba prezidenta podle některých zbytečně posiluje funkci prezidenta, a tak oslabuje parlamentní demokracii. Druzí zase soudí, že je lepší, když hlavu státu vybírají přímo občané, ne zákonodárci. Co ukázalo posledních deset let s přímo volenými prezidenty?

Odcházení

Podcast Čekání na prezidenta

„Zeman překročil tolik mantinelů, že na to nemůžeme zapomínat,“ tvrdí speciální host nejnovějšího dílu podcastu, novinář David Klimeš.

Miloš Zeman, podcast Čekání na prezidenta
Přehrát

„Republika není jen o politice, ale i o lidech. Ti mají mít možnost si zvolit své zástupce, včetně hlavy státu. V Rakousku nebo na Slovensku funguje přímá volba dobře a spíš je to otázka pro nás, jestli si volíme ty, kteří zemi prospívají,“ uvádí v Pro a proti předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek.

Čtěte také

Děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity politolog Stanislav Balík věří, že v aktuální podobě a v nastavení, jaké v Česku je, přímá volba prezidenta přínos není. „Není domyšlená, je neústrojně vsunuta do politického systému. Je to prvek, který tam nemá co dělat a může způsobovat napětí.“

„Přímá volba je trend, který je v řadě států, kdy občané požadují, aby měli víc možností participovat na chodu státu. Aby to nebyla záležitost kabinetu, kde se scházejí postarší muži u svých doutníčků a rozhodnou, kdo bude státu vládnout,“ dodává Michálek.

Politolog ale pochybuje, že na Slovensku přímá volba funguje. „Vzpomeňme na obrovské napětí, které bylo mezi vládami Roberta Fica a předchozím prezidentem Kiskou, který často vystupoval z role, kterou mu Ústava předepisuje a jednal trochu jako Miloš Zeman.“

Nebylo by ke škodě, kdyby i prezident častěji chodil na vládu. Ovšem i to už je otázka kultury.
Jakub Michálek

„Problémem přímé volby je, že v ní je zvolený prezident velmi těžko odvolatelný,“ připomíná politik. „Ale důležitá je role politické kultury v zemi a Rakousko je inspirativním příkladem, protože má o něco delší demokratickou tradici.“

Návrat k nepřímé volbě?

„V přímé volbě jsou často i prezidenti voleni na základě slibů, ty ale nemají, jak realizovat,“ vysvětluje Balík. „K tomu v zásadě český prezident nemá žádné právo, kromě toho, aby komplikoval život vládě a parlamentu.“

Navrhoval bych návrat k nepřímé volbě. Například v Německu nebo Itálii v ní mají velkou roli i regiony, v našem případě třeba kraje.
Stanislav Balík

„Ale nebylo by ke škodě, kdyby tito dva aktéři spolu více diskutovali a třeba kdyby i prezident častěji chodil na vládu. Ovšem i to už je otázka kultury,“ upozorňuje Michálek.

Balík připouští, že ústavní pojistky proti příliš výbojným prezidentů máme. „Je to ústavní nebo případně kompetenční žaloba před Ústavním soudem. Ale to je už přesně ten moment, ke kterému má docházet naprosto výjimečně a nemáme na to spoléhat.“

Čtěte také

„Navrhoval bych návrat k nepřímé volbě. Například v Německu nebo Itálii v ní mají velkou roli i regiony, v našem případě třeba kraje. Můžeme si klidně udělat pětisetčlenný orgán pro volbu prezidenta, kde kromě parlamentu budou i zástupci třeba krajských zastupitelstev,“ navrhuje politolog Stanislav Balík.

Tuto variantu by však předseda spíše odmítl. „Ono to ve výsledku povede k tomu, že si vládní většina pak musí složitějším způsobem počítat hlasy a je to celé komplikované, není tam jasná odpovědnost. Takhle prostě lidé mají to, co si zvolili,“ konstatuje Jakub Michálek (Piráti).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , oci
Spustit audio

Související