Pravěcí koně v Arktidě vymřeli dřív než bizoni. Víc může odhalit tající led

Arktida měla v pravěku bohatší rostlinný porost než dnes. Dařilo se v něm velkým zvířatům. K nim patřili obří lenochodi, pravěcí koně a bizoni.

„Máme představu, že tam tenkrát byla tundra nebo lesotundra, na níž se pásla stáda mamutů, ale teď se zdá, že vegetace možná vypadala jinak,“ poznamenává zoolog Evžen Kůs.

Vypadá to, že pravěcí bizoni přežili pravěké koně o tisíce let. Mimo jiné to plyne ze studie, kterou experti z univerzity v Cincinnati zveřejnili v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 

Stopy na Sibiři

„Co přispělo k zániku těchto druhů a jestli to bylo potravními faktory, se brzy ukáže s tím, jak se pozvolna rozmrazuje Sibiř,“ říká Kůs.

Čtěte také

Vědci prozkoumali milion let starou rostlinu nalezenou pod ledovcem v Grónsku. Tání tam probíhá rychleji, než se myslelo

Poukazuje na to, že kvůli globální změně klimatu začínají vědci objevovat v rašelině konzervovaná těla uhynulých býložravců, a to i se zbytky potravy.

„DNA napoví hodně o tom, jak se jednotlivé druhy šířily po celém světě,“ doplňuje zoolog Pavel Stopka. 

Odlišný žaludek

Pravěcí koně a bizoni podle zjištění amerických vědců konzumovali podobnou stravu. „Ve chvíli, kdy je potravní nabídka široká, si vybrali na základě toho, jak je výživná,“ komentuje to zoolog Stopka.

Čtěte také

Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let

Podobně se podle něj chová hraboš polní. Spásá trávu, ale když se dostane k jeteli s vyšším obsahem cukru a vody, dá mu přednost. 

Klíčovou otázkou zůstává, jak k vymizení pravěkých zvířat přispěl jejich způsob zpracování a využití potravy. 

„Když se změní klima a potravní nabídka, zvíře se tomu musí přizpůsobit,“ dodává Evžen Kůs. Například zubři, losi nebo sobi jsou tu s námi dodnes.

Koně podle něj mohli být v pravěku zranitelnější než bizoni. Mají jednodušší žaludek a tráví celulózu jinak, než turovití přežvýkavci.

Ochrana bizonů

„Koně vznikli v Americe, kde také vyhynuli a pak se tam dostali zpátky s člověkem,“ připomíná Evžen Kůs.

Poznatky z výzkumu, který to dává do souvislosti s potravou, chtějí vědci využít při ochraně současných lesních bizonů. 

Zatímco legendární američtí bizoni jsou stepní zvířata, tato populace se podobá zubru evropskému, ačkoliv zůstala uzavřená v lesích Kanady. 

Chudší pastva

Odborníci poukazují na to, že kůň si v přírodě vystačí s chudší pastvou. Jako příklad uvádějí exmoorské poníky původem z Británie. „Nikdo se o ně nestará, a přece ve volné krajině přežili,“ poznamenává Evžen Kůs.

Čtěte také

Homo erectus běžel bez vody za lovnou zvěří i přes 5 hodin. Umí to i domorodí lovci z Kalahari

V Česku byli vysazeni tito koně mimo jiné v oblasti Milovic a v Národním parku Podyjí. Spásají trávu, kterou pohrdnou ostatní býložravci. Tím se obnovuje původní krajina a pomáhá to například ohroženým druhům motýlů.

„Kůň je stavěn na nízkoenergetickou výživu. Čím bohatší potrava je, tím nastávají problémy se schvácením kopyt a podobně,“ popisuje Evžen Kůs a apeluje: „Nechme pastviny zchudnout a zarůst, stačí dva roky.“

Poslechněte si celou Laboratoř o potravě pravěkých koní a bizonů, vlivu potkanů na zdraví korálů a o střevním dýchání u zvířat. Debatují zoologové Pavel Stopka a Evžen Kůs a herečka Vanda Hybnerová.