Pozadí 16 let trvající izraelské blokády Gazy: V čem selhala a jaká byla alternativa?

Blokáda Gazy začala v červnu 2007 poté, co se této palestinské enklávy zmocnilo teroristické hnutí Hamás. Miliony Palestinců, kteří žijí v improvizovaných podmínkách hustě osídlené oblasti, jsou od té doby vydány na milost a nemilost této organizaci stejně jako izraelským vládám. Tel Aviv má díky blokádě kontrolu nad svobodou pohybu a přístupem k základním veřejným statkům.

Čtěte také

To, co se nyní děje v Gaze, je nutné. Ze strany Izraele jde o sebeobranu, říká izraelská spisovatelka

Blokáda drtivě dopadá na ekonomickou situaci v Gaze. Do roku 2014 přišla oblast o polovinu svého HDP a nezaměstnanost vzrostla na 43 procent, mezi mladými dokonce na 60 procent. Kritici této politiky často nazývají Pásmo Gazy „vězením pod širým nebem“.

Izrael od začátku argumentoval, že blokáda je nezbytná proto, aby se zabránilo přesunu „teroristické infrastruktury“. Suroviny potřebné pro civilní účely totiž mohou mít dvojí využití a sloužit i k výrobě zbraní.

Všechna tato opatření ale nedokázala zabránit Hamásu a dalším teroristickým organizacím operujícím v Gaze v hromadění raket, kterými od roku 2008 pravidelně terorizují obyvatele jižního Izraele.

Politické ovlivňování

Přední analytik Haaretzu a expert na Blízký východ Zvi Bar´el říká, že blokáda už od prvních měsíců „neměla z vojenského hlediska smysl“. Izrael ji ale začal využívat především k politickému ovlivňování.

Čtěte také

Je nutné ukázat zvěrstva Hamásu, míní novinář. Sdílení videí může zvyšovat dosah teroristického činu, varuje politolog

Podle experta šlo Izraeli o to, aby nejprve Hamás izoloval, poté vytvořil ekonomický tlak na místní obyvatele a přiměl je k povstání a svržení této organizace. Podobně nedávno argumentoval izraelský prezident Isaac Herzog, který hovořil o spoluzodpovědnosti obyvatel Gazy za nedávnou agresi, protože proti Hamásu nepovstali.

Podle Bar´ela ale „neexistuje žádný důvod domnívat se, že blokáda přispívá k bezpečnosti Izraele“. Dlouholetý izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle něj zneužíval posilování pozic Hamásu na úkor konkurenčního a umírněnějšího Fatahu, který vládne Palestinské samosprávě na Západním břehu Jordánu.

Prohlubování nesvárů mezi dvěma palestinskými rivaly umožňovalo Netanjahuovi bránit sjednocení palestinského vedení, a vyhýbat se tak tlaku na dosažení diplomatického řešení letitého izraelsko-palestinského konfliktu.

Existenční minimum

Haarezt dodává, že Netanjahu později uzavřel tiché dohody s Katarem, na základě kterých mohl stát perského zálivu štědře podporovat Hamás. Také to vedlo k posílení politické i ekonomické moci hnutí. Tento vývoj dospěl k nebezpečnému paradoxu, kdy většina obyvatel Gazy žila na úrovni existenčního minima, zatímco podpora teroristických organizací mohla růst. Těžké životní podmínky Palestinců v nich vyvolávaly zuřivost vůči Izraeli, kterou pro své účely zneužíval také Hamás.

Čtěte také

Je nutné ukázat zvěrstva Hamásu, míní novinář. Sdílení videí může zvyšovat dosah teroristického činu, varuje politolog

Izraelský deník ale upozorňuje také na dopady zmírnění blokády, za kterým stála minulá vláda Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida. Izrael v té době zvýšil počet pracovních povolení pro dělníky z Gazy na 20 tisíc. Po událostech ze 7. října tento krok vyvolává v bezpečnostní komunitě kontroverze.

Šéf Palestinského studijního fóra na univerzitě v Tel Avivu Michael Milshtein říká, že to byla chyba. Pracovníci z Gazy podle něj dodávali Hamásu informace o kibucech a místních komunitách, což teroristům usnadnilo masově vraždit a zajmout civilisty. Blokáda měla být naopak tvrdší, protože dokud v Gaze vládne Hamás, nelze nic riskovat, domnívá se Milshtein.

„Jistě, můžeme tam všechny nechat vyhladovět k smrti,“ oponuje sarkasticky analytik deníku Haaretz. Upozorňuje, že Tel Aviv bude muset brzy hledat nový přístup k Pásmu Gazy. Návrat k předchozí strategii totiž nevyřeší dosavadní problémy.

Palestinská samospráva

Alternativní strategie přitom vznikaly už v minulosti. Po konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v roce 2014 vznikl plán na obnovení svrchovanosti Palestinské samosprávy nad Pásmem Gazy, který měl multilaterální podporu. Jenže lidé v Gaze dnes nenávidí Palestinskou samosprávu skoro stejně, jako nenávidí Izrael, konstatuje Haaretz.

Podle bývalého vysoce postaveného izraelského úředníka však šlo o propracovaný plán, který zahrnoval i vzdělávací programy v Egyptě pro mladé Palestince. Ty měly být zaměřeny na reinterpretaci Koránu a odmítnutí extremismu.

Čtěte také

Izrael musí dát Palestincům stát nebo občanství. Bez politického řešení konflikt vybuchne, říká politolog Shanaáh

Podrobný plán přechodu na novou vládu byl zveřejněn v roce 2017 a podpořila ho americká administrativa Donalda Trumpa i Benjamin Netanjahu. Stejně jako všechny ostatní plány na usmíření mezi Fatahem a Hamásem se ale zhroutil. Haaretz s odkazem na nejmenovaného bývalého úředníka upozorňuje, že Netanjahu nejprve souhlasil, pak ale jeho kabinet v podstatě varoval Palestinskou samosprávu, aby v přípravách nepokračovala.

Citovaný úředník viní z krachu Netanjahua. Pro jeho vládu prý bylo důležité udržet si kontrolu nad Hamásem, oslabit Palestinskou samosprávu na Západním břehu a za každou cenu odmítnout diplomatická jednání, která by směřovala ke smíření obou palestinských stran. Od té doby se situace změnila k nepoznání. Do budoucna bude zapotřebí hledat kreativní politické a bezpečnostní strategie, které skutečně fungují. Hrubá síla pravděpodobně není řešením pro nikoho, uzavírá deník Haaretz.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.