To, co se nyní děje v Gaze, je nutné. Ze strany Izraele jde o sebeobranu, říká izraelská spisovatelka
Mnozí rodiče a prarodiče dnešních Izraelců zažili peklo druhé světové války a hrůzy vyhlazovacích táborů. Na základě jejich vzpomínek dodnes vznikají knihy, třeba Chlapec z bloku 66 od spisovatelky Limor Regevové, která v románu připomíná příběh českého politického vězně Antonína Kaliny, který v koncentračním táboře Buchenwald zachránil tisícovku židovských dětí.
Hlavní postavou knihy je Moshe Kessler, který přežil vyhlazovací tábor Osvětim i pochod smrti. „Kalinu si pamatuje jako velice hodného člověka, který se o ně snažil starat i přes hrůzné podmínky v táboře a v posledních dnech války se postavil esesákům. Aniž hnul brvou, řekl jim, že ve svém bloku nemá žádné Židy,“ popisuje autorka.
Mezi zachráněnými byli i dva pozdější nositelé Nobelovy ceny a dodnes žije asi sedm dětí, které Kalina zachránil, on sám ale byl za své hrdinství oceněn až posmrtně a v roce 2012 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.
Čtěte také
Historická zkušenost s holokaustem podle Regevové ovlivňuje i izraelskou přítomnost. Nedávný útok Hamásu na civilisty Izraelcům připomněl, že pořád nad sebou mají hrozbu.
„Izrael byl založen lidmi, kteří přežili holokaust a vždy se cítili ohrožení, protože měli své zkušenosti. Lze říci, že Izraelci jsou posttraumatický národ. To, co se děje dnes, je velice smutné nejen kvůli samotné tragédii, která se stala, ale protože to znovu vyvolává pochybnosti a strachy,“ míní.
Také Palestinci prý mají svá historická traumata, vznik Izraele a vysídlení většiny národa v roce 1948 označují jako Nakbu.
„Rozdíl mezi holokaustem a Nakbou je ten, že nacisté chtěli vyhladit všechny Židy, zatímco Palestinci odmítli rozdělit území, bojovali a prohráli. Rozumím jejich traumatu, ale měli by k tomu přistoupit zodpovědně. A kdyby se distancovali od terorismu, pak bychom možná mohli mít naději na společnou budoucnost,“ doplňuje.
Hrozivější než holokaust
Svět podle ní sice vnímá Izrael jako silný stát se silnou armádou a Palestince jako ty slabší, ovšem i přes značnou vojenskou sílu jeho obyvatelé žijí ve strachu z bezpečnostních hrozeb.
Čtěte také
„Když se zeptáte Mosheho Kesslera, co si myslí o tom, co se stalo před dvěma týdny, tak řekne, že je to hrozivější než holokaust ve své krutosti. Způsobuje to nové trauma, které se přidává k traumatu holokaustu, takže ho nemůžeme opomíjet,“ zdůrazňuje Regevová.
Zatímco nacisté se snažili vyhladit Židy, arabské státy se snaží zničit Izrael. Politoložka působící na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde se specializuje na arabsko-izraelský konflikt, přitom nevěří, že Hamás reprezentuje běžné Palestince, ti umírnění by se ale od něho měli více distancovat.
Také Izrael by prý ale měl změnit svou politiku na okupovaných územích a budovat základy pro palestinský stát, který bude pro Izrael bezpečný a jeho občané budou mít stejná práva.
„Musíme rozlišovat mezi Západním břehem a Gazou. Vláda Hamásu má za jediný cíl zničení Izraele, proto si myslím, že to, co se nyní děje v Gaze, je nutné. Je mi líto civilního obyvatelstva, ale ze strany Izraele je to sebeobrana,“ dodává politoložka.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková. Simultánně překládá Asya Meytuv.
Související
-
Gita Zbavitelová: Izrael bojuje na třech frontách
Izraelská armáda pokračuje v nelítostném bombardování cílů Hamásu v Pásmu Gazy a likviduje infrastrukturu hnutí i ostatních teroristických skupin.
-
Jan Fingerland: Izrael se ptá – kdo za to může?
Říká se, že úspěch má mnoho otců, ale nezdar je obvykle sirotek. Jak je to se selháním izraelských politiků a expertů tváří v tvář útoku ze strany Hamásu?
-
Hranice jako ementál. Analytička o krvavé dani za politické selhání premiéra Izraele
Jak je možné, že ozbrojenci z Hamásu pronikli do Izraele? Selhaly tajné služby? A doplatí na to premiér Netanjahu?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka