Je nutné ukázat zvěrstva Hamásu, míní novinář. Sdílení videí může zvyšovat dosah teroristického činu, varuje politolog
„Pozor, extrémně citlivý obsah“ – videa s tímto varováním zobrazující brutální vraždy civilistů zaplavila po útoku Hamásu sociální sítě. Je správné sdílet drastické záběry? „Žijeme ve stále více sterilním pohledu na svět. A on bohužel takový není. Je třeba, aby se vědělo a nezapomínalo na to, co se stalo 7. října,“ říká redaktor ČT Jakub Szántó. „Sdílení takových fotografií pomáhá teroristické skupině rozšířit její dosah,“ reaguje odborník na extremismus Jan Charvát.
Charvát poukazuje na to, že vedle útočníka a oběti je jedním z aktérů teroristického útoku také právě publikum.
Čtěte také
„Dlouhodobě víme, že teror ve smyslu zastrašování je věc, která je velmi stará, ale terorismus jako specifická strategie se objevuje až po vzniku masových médií. Protože jsou to právě masová média, přes která se informace o útoku šíří. Média a samozřejmě i sociální sítě nesmírně napomáhají šíření informací a rozšiřování dopadu, který jednotlivý útok má,“ tvrdí odborník na extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Szántó, který v minulosti působil jako blízkovýchodní zpravodaj České televize, má jiný názor. „O tom, co se stalo v Izraeli, se zkrátka vědět má,“ opakuje.
Debata o útoku hutí Hamás totiž podle něj začíná zanikat v rámci dlouhodobějšího problému izraelsko-palestinského konfliktu. Je podle něj nutné jasně rozlišit, kdo je původcem teroru a válku rozpoutal. Za klíčové považuje oddělit Hamás od Palestinců jako takových.
Čtěte také
„Teroristické útoky sice byly spáchány ve jménu Palestinců, ale ne se schválením. Koneckonců do této pasti intelektuálně zabředl i generální tajemník OSN, který řekl, že útoky neproběhly ve vakuu. Má pravdu, ale řešení konfliktu přece není takové, abychom říkali, že Palestince zastupuje teroristická organizace, která se dopustila zvěrstev na úrovni Islámského státu. Proto je nutné, aby se vidělo, že se něco takového stalo. Je nutné oddělit tyto dva myšlenkové proudy,“ naznačuje Szántó.
Charvát považuje za racionální přístup Izraele, který se rozhodl ukázat nesestříhaná videa z řádění teroristů vybraným zahraničním novinářům jako svědkům. Palestince to podle něj nepřesvědčí.
„V izraelsko-palestinském konfliktu se v průběhu času vytvořila pevná jádra na obou stranách a ani jedna není ochotna připustit, že by se dopustila čehokoliv, co by bylo v jejích očích nějakým způsobem odsouzeníhodné. Už jsme to viděli a probíhalo to na sítích, že řada lidí to nechce připustit. Řekne: nic takového se nestalo, vy mi ukazujete obrázky, které udělala umělá inteligence,“ popisuje.
Jde o veřejné mínění
„Ale ono se nehraje v této ‚hře‘ o tato dvě jádra. Jde o veřejné mínění,“ reaguje Szántó.
Čtěte také
Palestinsko-izraelský konflikt podle něj nemůže být rozhodnutý se zbraněmi v rukou a ani teroristickými útoky.
„Už je to dávno něco, co je politické a kulturní. Jde o public relations, o to, jakým způsobem budou ovlivněni politici. Tedy jakým způsobem bude ovlivněno veřejné mínění, které může na politiky například ve Spojených státech nebo v evropských zemích tlačit ve směru nějaké změny politiky vůči Palestincům, případně vůči Izraeli,“ nastiňuje bývalý blízkovýchodní zpravodaj České televize.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
