Izrael čeká v Gaze pomalá válka v síti tunelů, které jsou desetkrát delší než Pásmo Gazy

Akademici a váleční stratégové dělí městská bojiště do čtyř rovin: první je obloha nad městy – a v posledních letech ji ovládají hlavně bezpilotní letouny. Druhou jsou budovy, které se tyčí vzhůru a nabízejí pozorovací stanoviště i úkryty. Třetí představují ulice: je to síť silnic, uliček a cest, které v době míru tvoří městské tepny. A pak je tu čtvrtá rovina, kterou jsou podzemní tunely.

První pašerácké tunely vybudovaly beduínské klany už po roce 1981.

Právě síť tunelů bude představovat největší výzvu pro izraelské síly, domnívá se list. První pašerácké tunely vybudovaly už beduínské klany po roce 1981, a to na obou stranách hraniční čáry mezi Egyptem a Gazou. To ve chvíli, kdy si tam Izrael a Egypt vytyčily vzájemné hranice.

V roce 2014 bylo pod Gazou až 1300 tunelů v délce 500 kilometrů.

Ale teprve hnutí Hamás začalo v roce 2005 po stažení Izraele budovat v Pásmu Gazy pozoruhodnou podzemní síť.

Čtěte také

Izrael neokupoval Pásmo Gazy, míní bývalý velvyslanec Žantovský. Kontroloval ho ze všech stran, namítá politolog Barša

Původním cílem tunelů bylo pašování materiálů a zbraní z Egypta. Také se tam ukrývali velitelé, takže se nemuseli spoléhat na telefonní síť v Gaze odposlouchávanou Izraelem. Hamás je mohl využívat i k přepadávání protivníka během izraelských pozemních válek v Gaze a přeshraničních nájezdů do Izraele, a to včetně únosů lidí.

Tunely stavěly stovky lidí

Z vojenského pohledu chtěli tunely také narušit izraelský způsob vedení války. Výstavba trvala dlouho, zaměstnávala stovky lidí a stála mnoho peněz. Když Hamás sháněl kapitál, prezentoval tunely jako komerční investiční programy. Se stavbou hnutí možná pomohly Írán a Severní Korea, které dodaly potřebné peníze a inženýry.

Čtěte také

Jan Fingerland: Hamás polil Putina živou vodou

V roce 2014 zahájil Izrael operaci nazvanou Protective Edge – šlo o leteckou a pozemní válku zaměřenou na tunelovou síť. Izraelské síly zničily asi 30 těchto staveb v celkové délce kolem stovky kilometrů. Tehdy našli 14 tunelů, které ústily na izraelské území.

Byl to ale jen zlomek celé sítě, která snad už tehdy měla až 1300 tunelů v celkové délce 500 kilometrů, což tvrdili lidé z Hamásu. Pokud je to tak, celá síť by byla desetkrát delší než Pásmo Gazy.

Vyšetřovací komise po válce zjistila, že izraelská armáda nebyla na nebezpečí, které tunely představovaly, připravena. Už jen je lokalizovat bylo velmi obtížné.

Čtěte také

Komentátor Šídlo: Na Izrael klademe stejné požadavky jako na sebe. Jenže Hamás je úplně jiný nepřítel

Izraelci k tomu tehdy používali geofony, tedy radary pronikající do země, a také detekci ozvěny z řízených výbuchů, což je technika, kterou se podařilo zdokonalit hlavně pro využití v ropném průmyslu.

Izraelci objevili mnoho tunelů na základě svých zpravodajských zdrojů uvnitř Pásma Gazy a pomohly i pěší hlídky, které občas náhodně narazily na vchody.

Protective Edge

Jenže jedna věc je tunel najít, a úplně jiná je ho zničit. Izraelské letectvo se pokoušelo shazovat podél tras tunelů bomby, jenže některé z nich se nepodařilo odpálit ve správné hloubce. Armáda také použila speciální výbušninu podobnou gelu, ale na každý tunel by potřebovali 9 až 11 tun! látky.

Čtěte také

Za útokem Hamásu je jak velké selhání izraelských služeb, tak celá Netanjahuova strategie k Palestincům

Ve městech je omezená viditelnost, bojuje se zblízka a může nastat problém v komunikaci, protože rádiové signály se mezi vysokými budovami špatně šíří – a tunely to ještě zhoršují, navíc ani nejmodernější bezpilotní letouny nevidí do podzemí. Navigace pomocí GPS možná není a rádiové signály pro komunikaci nepronikají daleko.

Brýle pro noční vidění jsou v tunelech téměř nepoužitelné kvůli naprosté tmě, protože, zjednodušeně řečeno, pracují na principu zesílení slabého okolního světla.

Další překážkou jsou stojaté vody v podzemí, a při jejich narušení se do ovzduší mohou uvolnit toxické plyny. A pak je tu zima: vzduch v podzemí je výrazně chladnější než na povrchu.

V uzavřeném prostoru se navíc zesiluje zvuk střelby ze zbraní, a k boji v tunelech jsou proto potřeba větší týmy. Lidé se musí neustále střídat.

Čtěte také

Proč Hamás vlastně útočí na Izrael? Nabízíme historický kontext od počátku 20. století

Izraelci se stále více spoléhají na pomoc technologií. Mají například dálkově ovládané roboty, kteří mohou vyhledávat nastražené nálože nebo pasti. Ale i tato technika občas selže – už se stalo, že se takový robot v tunelu zasekl a někdo pro něj musel dojít.

Během devíti let, které uplynuly od zahájení operace Protective Edge, izraelská armáda investovala značné prostředky do způsobů, jak hledat a ničit tunely Hamásu. Začala také cvičit specializované jednotky, a k jejich výcviku vybudovala vlastní verzi tunelů.

Před izraelskými silami teď stojí nelehký úkol: identifikace, vyčištění a zničení několika set kilometrů podzemních bojišť není otázka měsíců, ale let.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková.