Poslední možností objasnit smrt Jana Masaryka je exhumace jeho těla, věří spisovatelka Jandečková

A uvádí jen některé z nesrovnalostí:

Čtěte také

V našich archivech není nic, co by mohlo přispět k objasnění smrti Jana Masaryka, tvrdí Rusko

„Třeba žaludek byl odeslán k analýze už rozstřižený, vyprázdněný a propláchnutý až po šesti dnech. Docházelo k manipulaci s časovými údaji, s písemnými podklady. Zároveň se manipulovalo s fotografiemi, protože na nich vidíme tělo Jana Masaryka, které leží na zádech, a vidíme tam otevřené rány. Ale ty vůbec nekrvácí. To znamená, že ty fotografie nejsou pravdivé, ani není pravdivé to, že to tělo dopadlo živé, jak se tvrdí například v pitevním posudku.“

Problémy vyšetřování

Jandečková, která za knihu Kauza Jan Masaryk (nový pohled) získala v roce 2015 mezinárodní zvláštní cenu Egona Erwina Kische, se zlobí nejen na tehdejší vyšetřovatele Masarykovy smrti, ale především na ty současné, kteří podle ní neberou v potaz některé důkazy.

Čtěte také

Doufám, že příčinu smrti Jana Masaryka v budoucnu ještě prověří odborníci napříč obory, říká badatelka Václava Jandečková

„Po světě lítají fotografie s Janem Masarykem vystaveným na katafalku. A tam on má na pravém spánku obrovskou podlitinu. Více fotografů zachytilo dvoucentimetrovou tržnou ránu na pravém spánku. A pak vám státní zástupce řekne do médií, jak byl kvalitně vypracován nějaký výpočet, který ale vůbec toto zranění nezmiňuje, protože samozřejmě by ten výpočet jinak nevyšel,“ říká Jandečková a dodává:

„To jsou věci, nad kterými zůstává rozum stát.“

Fotografie z bytu Jana Masaryka, kam sluneční paprsky dopadají, zkoumány nebyly. Právě ty působí dojmem, že byly dělány až odpoledne.
Václava Jandečková

Podobně nedůsledně byly analyzovány i stíny na fotografiích, na které badatelka upozornila:

„Kriminalistický ústav prý začal zkoumat na nádvoří tyto fotografie, ale pak se s tím přestalo. Závěr byl, že tam nedopadá denní světlo. A tím se řeklo, že nelze tyto fotografie analyzovat. Ale fotografie z bytu Jana Masaryka, kam sluneční paprsky rozhodně dopadají, už zkoumány nebyly. Právě ty působí dojmem, že vůbec nebyly dělány ráno, ale až odpoledne.“

Ztráta důvěry

I z těchto důvodů se spisovatelka rozhodla dále na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nespoléhat.

„Překvapilo mě třeba to, co jsou slyšela přímo v budově ÚDV v Brně na centrále – že jsem naivní, jestli si myslím, že třeba v případu Jana Masaryka se někdy ustanoví nějaký tým specialistů. Podle toho to pak vypadá – když se podaří otevřít nějaké vyšetřování, dělají se jen jakési posudky, a to ještě s neúplnými informacemi. Takže bohužel moje zklamání nabylo sta procent,“ neskrývá své rozhořčení Jandečková.

Čtěte také

Upravené fotografie těla i jiná hodina smrti. Unikátní nahrávka přináší nové informace ke smrti Jana Masaryka

Existuje tedy nějaká možnost, že bychom se vůbec mohli dopátrat pravdy o tom, co se stalo tehdejšími ministru zahraničních věcí?

„My prostě neumíme ten případ šetřit. Myslím si, že možná snad asi poslední možností by bylo nakonec provést exhumaci těla Jana Masaryka, protože pak bychom nepotřebovali možná ani ty sovětské archivy,“ říká badatelka s narážkou na možné nové informace v utajovaných archivech v Moskvě.

Možná snad asi poslední možností by bylo nakonec provést exhumaci těla Jana Masaryka, možná bychom pak nepotřebovali sovětské archivy.
Václava Jandečková

Václava Jandečková je také autorkou knihy Kámen, která je dokonce součástí vyšetřovacího spisu vysokého důstojníka StB Evžena Abrahamoviče. Na adresu úřadu dokumentace říká:

„Byla jsem trošku naivní v tom, že jsem si myslela, že vlastně mají radost, že jim pomáhám odhalovat nějaké zločiny, které by oni potom mohli dále šetřit. Ale ta situace je tam vlastně úplně jiná – je snaha se případů spíše rychle zbavit.“

V čem ulehčuje Jandečkové badatelskou činnost to, že umí několik světových jazyků? Poslechněte si celé Hovory, ptá se Jana Klusáková.