Porošenko se snaží zachovat svůj oligarchický systém s polonacistickými prvky, tvrdí komunista Valenta. Pirát Peksa nesouhlasí

29. listopad 2018
Ukrajinský prezident Petro Porošenko

Ukrajina vyhlásila výjimečný stav a žádá svět o pomoc kvůli eskalaci napětí u Ruskem anektovaného Krymu. Tamní parlament také vyzval k zavedení nových protiruských sankcí a posílení vojenské podpory Ukrajině.

Libor Dvořák: Ukrajinsko-ruská krize se stupňuje

Ukrajinský prezident Petro Porošenko s vojáky během vojenského výcviku na vojenské základně v oblasti Černihiv na Ukrajině

Rusko-ukrajinská krize kvůli nedělnímu konfliktu v černomořských vodách pokračuje. Spojené státy vyzvaly své evropské spojence k větší pomoci Ukrajině v jejím boji proti agresivní politice Ruska.

„Hospodářské sankce jsou v podstatě alternativou války a na takto zásadní rozhodnutí je třeba ještě počkat,“ soudí poslanec Jiří Valenta (KSČM) s tím, že v Evropě je řada zemí, které jsou k případným dalším krokům opatrné. Nejdříve je prý třeba vše vyšetřit.

Podle Valenty ovšem za celý konflikt odpovídá ukrajinská strana a prezidentu Petru Porošenkovi vyhlášení výjimečného stavu velmi vyhovuje, a to s ohledem na blížící se volby. Nemohla by se ale eskalace hodit i ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi kvůli odvedení pozornosti od ekonomických problémů?

„V určitém úhlu pohledu mohla. Ale těžiště té situace je úplně jinde, a to jsou ty nadcházející ukrajinské volby,“ opakuje Valenta. Porošenko je prý až na pátém místě v preferencích a zákaz pořádání demonstrací mu vyhovuje, aby Ukrajinu rozkolísal a zachoval svůj oligarchický systém s „polonacistickými prvky“.

Nešlo o nějaké rybářské lodě, ale o dělové čluny doprovázené remorkérem. To nebyla žádná mírová mise a na palubě byli i ukrajinští zpravodajci. Dokonce se tvrdí, že měli za úkol zničit spojovací most mezi ruskou pevninou a Krymem.
Jiří Valenta

Valenta se domnívá, že graduje studená válka mezi velmocemi a na pozadí probíhajícího konfliktu může jít o posilování jednotek NATO u ruských hranic. Není to ale právě naopak, když Rusko aktuálně na Krymu rozmisťuje rakety S-400? „Rusko cítí nebezpečí ze strany Západu, myslím, že je to logická odpověď.“

Zaveďme cílené sankce

„Je to logická odpověď diktátora, který snaží ukázat, že je nejsilnější a nechce, aby byla zpochybňována jeho moc,“ reaguje poslanec Mikuláš Peksa. „Zatímco u nás je normou demokracie a střídání prezidentů i vlád, tak v Rusku to normální není,“ konstatuje.

Líbí se mi, jak kolega Valenta a další představitelé protievropských stran opakují verzi ruského ministerstva zahraničí. Pevně doufám, že se nebude příliš měnit, jako tomu v podobných situacích bývá. Například v kauze novičok.
Mikuláš Peksa

Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Ruská strana přímo na moři napadla ukrajinské lodi

Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko tentokrát „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.

Peksa upozorňuje na to, že Rada bezpečnosti OSN už ruský výklad událostí odmítla, a sám je pro zavedení sankcí vůči lidem, kteří nesou za námořní incident odpovědnost, což připouští i Valenta. Hospodářské sankce proti celému Rusku pak pirátský poslanec považuje za neadekvátní, místo viníků by je odnesli obyčejní lidé.

Za jádro celé krize považuje spor o to, kdo ovládne Azovské moře, do kterého se lze dostat jen přes Kerčský průliv a Rusové tak chtějí odříznout ukrajinské přístavy. „To je nežádoucí. Rusové by také neradi viděli, kdyby někdo zavíral Bospor a Dardanely nebo Skagerrak, a tak odřízl jejich černomořské a baltské přístavy,“ poukazuje Peksa.

Další eskalace konfliktu se ale neobává, k podobným incidentům prý dochází poměrně pravidelně. „V tuto chvíli to mediálně vypadá nebezpečně, ale je třeba zachovat chladnout hlavu. Podívat se, kdo nese za incident odpovědnost, a proti konkrétním lidem odpovídajícím způsobem zareagovat,“ zdůrazňuje.

Spustit audio

Související