Ukrajina je obětí agrese, mezinárodní reakce je nedostatečná, tvrdí Procházková

28. listopad 2018
Ukrajinský námořník eskortovaný agentem FSB do soudní síně v Simferopolu

Rusko na Krymu brzy rozmístí nové raketové systémy S-400 v reakci na vyhlášení výjimečného stavu na zhruba polovině území Ukrajiny a pokračování tzv. kerčské krize. Ta začala v neděli, když Rusové zadrželi trojici ukrajinských vojenských lodí a 24 námořníků. 15 z nich soud poslal do vazby.

„Krym se z rekreační destinace mění ve velkou vojenskou základnu, která má obrovský strategický význam,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková. Posilování ruské vojenské síly podle ní ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i Evropu a státy černomořského regionu.

Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Ruská strana přímo na moři napadla ukrajinské lodi

Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko tentokrát „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.

Procházkovou překvapilo, že ukrajinský prezident Petro Porošenko bez vysvětlení posunul platnost výjimečného stavu, který tak platí už od pondělí. Původně měl také platit 60 dní, nakonec byl ale zkrácen na polovinu, což může podle Procházkové souviset s prezidentskými volbami, které se mají konat 31. března.

Běžný život Ukrajinců by ale prý vyhlášení výjimečného stavu nemělo ovlivnit. „Lidé se obávali, že jim budou konfiskovány dopravní prostředky nebo zabavovány továrny pro potřeby armády. To sice zákon umožňuje, ale s velkou pravděpodobností k tomu nedojde,“ soudí novinářka.

Výjimečný stav je velké gesto a snaha Ukrajiny ukázat, že je obětí agrese. Je to také signál nám, že situace je velmi vážná a měli bychom začít jednat jinak než dosud.
Lenka Procházková

Mezinárodní reakci na vyhlášení výjimečného stavu Procházková považuje za nedostatečnou a upozorňuje na to, že pobřežní vody kolem anektovaného Krymu si Rusko vůbec nemůže přisvojovat. Bez ohledu na další vyšetřování je tak jasné, že šlo o agresi proti Ukrajině.

Putin zkouší, co si může dovolit. Možná je to příprava další agrese, míní europoslanec Svoboda

Vladimir Putin

Ukrajinský parlament nakonec po dlouhé a vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petro Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu. Bude 30denní, platit začne ve středu 28. listopadu (08:00 SEČ) a potrvá do 27. prosince.

Z výpovědi jednoho ze zajatých námořníků, kterou zveřejnila ruská tajná služba FSB, vyplývá, že ukrajinská loď záměrně ignorovala varování, že vplula do ruských teritoriálních vod.

Procházková viděla výpovědi celkem tří vojáků, které podle ní byly částečně čtené a naučené. Přinejmenším jeden ukrajinský voják také výpověď, kterou pravděpodobně nadiktovala ruská strana, odmítl přečíst.

Mezi zadrženými jsou nejméně dva příslušníci ukrajinských tajných služeb, s nimiž bude podle Procházkové nakládáno jinak než s běžnými vojáky, kteří by mohli být vráceni, nebo vyměněni. „Důstojníky tajných služeb by ale mohl čekat exemplární trest, aby Rusko ukázalo, že je hluché k jakémukoli mezinárodnímu tlaku,“ uzavírá.

Spustit audio

Související