Luboš Palata: U Mariopolu a v Azovském moři jde i o Prahu

28. listopad 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukrajinský prezident Petro Porošenko během schůze ukrajinského parlamentu 26. listopadu 2018
0:00
/
0:00

Po ruské okupaci a anexi Krymu tu máme ruskou okupaci a anexi Azovského moře. O nic menšího v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou nejde.

Rusko, které zneužívá Kerčský most na okupovaný Krym jako prostředek k totální kontrole vjezdu do Azovského moře dalo najevo, že nepřipustí, aby v něm operovaly větší ukrajinské námořní síly.

Libor Dvořák: Ukrajinsko-ruská krize se stupňuje

Ukrajinský prezident Petro Porošenko s vojáky během vojenského výcviku na vojenské základně v oblasti Černihiv na Ukrajině

Rusko-ukrajinská krize kvůli nedělnímu konfliktu v černomořských vodách pokračuje. Spojené státy vyzvaly své evropské spojence k větší pomoci Ukrajině v jejím boji proti agresivní politice Ruska.

Podobně omezuje nebo i zcela zastavuje námořní dopravu do Mariupolu, druhého nejvýznamnějšího ukrajinského přístavu, klíčového především pro export ukrajinského těžkého průmyslu z východu země.

Ukrajina, přestože vyhlásila výjimečný stav a mobilizuje, nemůže Rusko a ruského prezidenta Vladimira Putina sama zastavit. K tomu potřebuje jasnou a viditelnou podporu západních spojenců, včetně nás, České republiky.

Ve sporu nejsou dvě pravdy, ruská a ukrajinská. Je tu opět ruský agresor a napadená země, kterou je Ukrajina.

Jak se láme ukrajinský i český chleba

Libor Dvořák: Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem po incidentu v Kerčském průlivu

Ruská strana přímo na moři napadla ukrajinské lodi

Konflikt ve východoukrajinském prostoru znovu eskaloval: Rusko tentokrát „dočasně“ uzavřelo Kerčskou úžinu, do níž z Oděsy směřovala tři plavidla ukrajinského vojenského námořnictva.

Česká republika samozřejmě nemá válečné lodě, které by do Černého a Azovského moře poslala. Ale můžeme tyto kroky spojenců jasně podpořit, což se zatím děje pouze na úrovni ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

„Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře,“ uvedl Petříček. Premiér Andrej Babiš zatím mlčí a prezident Miloš Zeman vyzývá k uklidnění situace a podporuje zprostředkovatelské snahy německé kancléřky Angely Merkelové.

Ukrajina je obětí agrese, mezinárodní reakce je nedostatečná, tvrdí Procházková

Ukrajinský námořník eskortovaný agentem FSB do soudní síně v Simferopolu

Rusko na Krymu brzy rozmístí nové raketové systémy S-400 v reakci na vyhlášení výjimečného stavu na zhruba polovině území Ukrajiny a pokračování tzv. kerčské krize. Ta začala v neděli, když Rusové zadrželi trojici ukrajinských vojenských lodí a 24 námořníků. 15 z nich soud poslal do vazby.

V případě Zemana se chce dodat, aspoň že tak. Protože ale za zahraniční politiku České republiky odpovídá vláda, jasné slovo Andreje Babiše už dávno mělo zaznít, stejně jako podpora tvrdé odpovědi Západu na Putinovy poslední excesy.

Samozřejmě, že pro všechny by bylo lepší, kdyby se Putin stáhl, ukončil válku na východní Ukrajině, donutil tamní separatisty k dodržování mírových dohod z Minsku. A Azovské moře by v souladu s mezinárodními dohodami i platnými smlouvami mezi Ruskem a Ukrajinou zůstalo svobodným prostorem nejen pro lodní dopravu.

Minulých už skoro pět let nás ale už mohlo přesvědčit, že Putin a jeho režim rozumí jen síle a jednotě Západu, dobrovolně žádný krok vzad neudělá. Putinovým cílem zůstává proruská Ukrajina, odtržená od Evropské unie a Západu, pod kremelskou kontrolou.

Luboš Palata

Pokud nechceme za pár let sousedit na východním Slovensku s nějakou novou mutací Sovětského svazu, měli bychom pevně stát za Ukrajinou. Podobně jako před druhou světovou válkou se u Madridu bojovalo za Prahu, dnes se u Mariopulu znovu láme nejen ukrajinský, ale i český chleba.

Autor je redaktorem Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio