Polská církev chce léčit homosexualitu. „Je posedlá sexem, řeší jen koitus,“ tvrdí Kostiha ze spolku Logos

„Konverzní terapie je soubor různých pojmů, které spojuje nějaká snaha o změnu sexuální orientace nebo genderové identity či jeho projevu. Ze stavu, který je považován za nenormální či nesprávný, na nějaký společností očekávaný. Je třeba ale říci, že všechny tyto snahy jsou v podstatě založeny na nevědeckých metodách a jsou neúčinné a škodlivé,“ vysvětluje Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví.

Atraktivita se změnit nedá, ale můžete potlačit chování a otevřenost. To dává pocit, že sexualita se dá změnit.
Michal Pitoňák

Nejrůznější metody konverzní terapie byly používány především v minulosti. V některých zemích je dnes zakazují zákony.

„Tyto metody v minulosti zahrnovaly nejrůznější praktiky, jako například lobotomii, kastraci, případně hormonální terapii. Ale i sofistikovanější metody, třeba behaviorální terapie založené na aplikaci látek, které například vyvolávaly nevolnost,“ dodává Pitoňák.

Pomoc, nebo nelidské zacházení?

Stanislav Kostiha ze spolku Logos, který sdružuje věřící s jinou než heterosexuální orientací, zdůrazňuje, že konverzní terapie chce změnit něco, co změnit nejde.

Čtěte také

Veronika Pehe: Další dějství polské kulturní války. Policie zadržela desítky LGBT+ aktivistů

„Kdyby to bylo myšleno v dobrém, tak by to byla skvělá věc. Protože čím nepřátelštější je země vůči jinak citově orientovaným osobám, tím horší dospívání tito mladí lidé mají. Trpí depresemi, páchají sebevraždy. Koneckonců to známe i v Česku. Ale bohužel tahle aktivita polských biskupů se mi jeví jako krajině nekatolická, v podstatě i nelidská. Jsme zděšeni,“ neskrývá své rozhořčení Kostiha.

Jinak na počínání katolické církve v Polsku nahlíží Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu:

„Já věřím, že oni to myslí dobře, ale nemám k tomu bližší informace. Menšiny občas mají své problémy, a pokud je někdo chce řešit, tak já věřím, že je třeba chce řešit dobře. Jsou různé problémy, které určité komunity mají. My jsme se hodně věnovali transgenderům. Ta pomoc, kterou dostávají v podobě třeba přeoperování, není vždycky ideální. Oni potřebují spíš kvalitní psychoterapeuty. Jejich problémy často vyvěrají z dětství, ze zneužívání, které zažili, a podobně.“

Čtěte také

Biskupům jde jen o obraz církve. Oběti sexuálního násilí je nezajímají, myslí si americký kněz Thomas Doyle

Problém Kostiha vidí především v postoji katolické církve k celé problematice sexuální orientace.

„Myslím, že každý, kdo se do někoho někdy zamiloval a kdo s ním prožil intimní kontakt, ví, jestli je ten intimní kontakt ten pravý, nebo ne. Skutečně si nedovedu představit, že by pomocí nějaké terapie někdo mohl změnit tuhle citovou orientaci. Je to smutný fakt, že katolická církev vidí sex tam, kde se jedná o lásku. Katolická církev je sexem úplně posedlá. A vůbec neřeší vtahy mezi lidmi, ale řeší pouze koitus. To se mi zdá neuvěřitelné,“ říká člen spolku Logos.

Zóny bez LGBT

Poslední iniciativa představitelů katolické církve v Polsku ale není jedinou událostí posledních měsíců, která je namířena proti lidem s jinou než heterosexuální orientací. Problémem, který s Polskem řeší už i špičky Evropské unie, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, jsou také takzvané zóny bez LGBT.

Čtěte také

LGBT-free zóny jsou místa, kde schází lidskost, vybírá z projevu Ursuly von der Leyenové deník The Guardian

„To je součást předvolebního boje, kdy primátor Varšavy Rafal Trzaskowski založil Chartu práv LGBT. Tato charta obsahovala věci jako třeba zavedení standardů sexuální výchovy podle Světové zdravotnické organizace. Což je dokument, se kterým naše aliance bojuje už asi 10 let, protože znamená předčasnou sexualizaci dětí. V reakci na to prezident Andrzej Duda podepsal Chartu práv rodiny. Ta odmítla ideologii LGBT, kdy tato komunita prosazuje homosexuální svatby a nárokuje si i to chodit do škol a indoktrinovat v tomto smyslu děti. Je to prostě politický souboj dvou táborů,“ říká Jochová.

Města, která tuto chartu podepsala, začali jako zóny bez LGBT podle ní označovat sami členové této komunity.

„Zóny vznikly na základě aktivity jednoho LGBT aktivisty, který se jmenuje Bart Staszewski. Tento pán začal vytvářet cedule ‚zóny bez LGBT‘ a s těmito cedulemi se fotil u jednotlivých polských měst,“ tvrdí Jana Jochová z Aliance pro rodinu s tím, že jde o „vymyšlenou“ záležitost.

Čtěte také

Prague Pride není obscénní. Je i pro rodiče menšin nebo seniory, kteří se ještě nevyoutovali, zve ředitelka Kulhánková

Bez ohledu na původní záměr jedné či druhé charty jako problematické vidí Stanislav Kostiha důsledky, které oba dokumenty mají v polské společnosti.

„V Polsku jsou teď hlášeny časté útoky na lidi, kteří vypadají jinak. Na lidi, kteří vypadají jako gayové. To, že někdo má barevné oblečení, vede k tomu, že je v Polsku napaden, protože je podezřelý, že je gay. To jsme daleko za hranicí toho, co je přijatelné,“ dodává.

Poslechněte si rozhovor Veroniky Sedláčkové s jejími hosty Janou Jochovou a Stanislavem Kostihou. Dozvíte se také, proč by podle Kostihy měly mít homosexuální páry právo na manželství a co proti tomuto postoji namítá předsedkyně Aliance pro rodinu.