Němci ještě před 2. světovou válkou začali pochybovat, jestli Hitler opravdu není tím novým Bohem, zdůrazňuje publicistka

Čtěte také

Češi udávali, ale ne víc než jiní. Nacisté hledali za války kolaboranty mezi dělníky, míní Padevět

„Nacisté také rádi připomínali, že kdysi dávno tady byl silný germánský národ, který tím, že prošel křesťanstvím, změknul. Najednou bylo v Německu nějaké milosrdenství, soucit, rovnost ras, a to pro ně nepřicházelo v úvahu. I tím se nacisté snažili získat Němce na svou stranu – což se u jiných než matrikových křesťanů ale moc nedařilo,“ doplňuje publicistka v debatě Vertikály.

Nacisté se tak podle Vodičkové snažili křesťanství vystřídat něčím jiným, co by spojovalo Němce pod německou pospolitost. „Tím nakonec infikovali německou společnost, dokonce to zapustilo kořeny i v některých křesťanských církvích a ovlivnilo i katolíky v Německu.“

A pokračuje: „Němci  ještě před válkou začali pochybovat, jestli tím Bohem byl opravdu Ježíš Kristus, anebo je tady nový Bůh, který má spasit Německo, jménem Adolf Hitler,“ doplňuje Vodičková.

Židé byli ze společnosti vytlačováni

Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy dodává, že vzniku 2. světové války a tzv. Protektorátu Čechy a Morava předcházely významné dny začátku 30. let, kdy také vznikla perzekuce židovského obyvatelstva.

Čtěte také

Spisovatel Padevět: Antisemitismus asi nikdy nezmizí. Při hledání nepřítele jsou Židé první na ráně

„Připomenu hlavně tzv. Norimberské zákony, které byly v Německu přijaty v roce 1935. A tady se dostáváme k prvnímu ,bizáru‘, k první situaci, která je z hlediska tehdejší, ne-li  dnešní evropské civilizace, zcela nenormální. Protože Německo si potrpělo na legalitu, takže si veškerá nařízení, která na konci znamenala 6 milionů mrtvých, přijali ve formě zákonů, které schvaloval parlament.“

„Další fáze, ghetto beze zdí pak znamenalo, že určitá skupina lidí nesměla leccos dělat. Například židovské obyvatelstvo nesmělo procházet parkem, chodit do kaváren, nesmělo vlastnit mazlíčky. Židé museli odevzdat kola, rádia, pak i veškerý majetek. Šlo o systematické ožebračení. Nacistický režim je nejdřív připravil o občanská práva, pak o lidská práva a nakonec o život,“ upozorňuje Tomáš Kraus.

V debatě Vertikály uslyšíte osudy a činy křesťanů a Židů za 2. světové války i po jejím skončení. Jak nakonec zdůrazňuje Tomáš Kraus, člověk se nesmí vzdát naděje, protože to je naše podstata. Více si poslechněte v audiozáznamu, ptá se Eva Hůlková.