LGBT-free zóny jsou místa, kde schází lidskost, vybírá z projevu Ursuly von der Leyenové deník The Guardian

17. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Polské zóny bez LGBT komunity nemají v Unii místo. Předsedkyně Evropské komise ve svém prvním projevu o stavu společenství, mimo jiné kritizovala i polskou vládní stranu. K jejímu projevu se vrací deník The Guardian.

Ursula von der Leyenová uvedla, že takzvané LGBT-free zóny jsou místa, kde schází lidskost. V 77 minut dlouhém projevu se zavázala vybudovat Unii rovnosti a kritizovala ty členské státy, které oslabily zahraniční politiku v oblasti lidských práv. Proslov zahrnoval také ostrou kritiku pravicové nacionalistické vlády v Polsku.

Čtěte také

Von der Leyenová přislíbila vypracování takzvaného Magnitského zákona, tedy cíleného sankčního režimu k potrestání pachatelů v oblasti lidských práv. Podobné právní předpisy už existují ve Spojených státech Amerických, nedávno byly zavedeny i ve Velké Británii.

Pojmenovány jsou podle ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v Moskvě. Poté, co odhalil rozsáhlé daňové podvody státních úředníků, vysvětluje deník Guardian. 

Evropská unie je s Polskem v dlouhodobém sporu o tamní právní stát, protože vládnoucí strana Právo a spravedlnost zastává politiku, která oslabuje nezávislé soudy. Předsedkyně také podle Guardianu naznačila, že neustoupí od spojování fondů Unie s finanční bezúhonností.

To na základě otázek ohledně využívání evropských peněz v Maďarsku a také v České republice. Ochrana evropského rozpočtu před jakýmkoli druhem podvodů, korupcí a střetem zájmů je podle ní klíčová a nejde o ní diskutovat, píše deník Guardian.

Čína se chce vyrovnat EU a USA

Čína touží po rozšíření jurisdikce, aby chránila své společnosti před „nepřátelstvím ze zahraničí“, informuje list South China Morning Post. 

Podle předního ekonomického experta profesora Liua Shuweie by se měl Peking vyrovnat Evropě a Spojeným státům. Naléhavě prý musí regulovat zahraniční vyšetřování čínských firem a porušování čínského práva zahraničními organizacemi. A tak rozvíjet takzvanou dlouhodobou jurisdikci, která by pomohla s případnými sankcemi. Peking pravidelně omezuje jednostranné sankce založené na amerických zákonech, ale prozatím má jen omezené možnosti, jak jim čelit.

Čtěte také

Liu dodává, že by si Čína měla vytvořit vzájemnou schopnost revizí vnitrostátních zákonů, včetně těch, které se týkají vývozních kontrol, ochrany státních tajemství, mezinárodní trestní soudní pomoci, kybernetické bezpečnosti, komerčního bankovnictví a zabezpečení dat.

„Americká jurisdikce je zatím nejzralejší na světě. My ji musíme studovat. Čínský systém by se neměl omezovat na územní nebo státní příslušnost, měl by se učit…,” napsal ekonom v South China Morning Post. Shuweiovy připomínky přicházejí uprostřed rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které vedlo americké úřady ke kontrole čínských firem z důvodu národní bezpečnosti. 

Celý přehled zahraničního tisku připravil Tomáš Fiala.

Spustit audio

Související