Politický filozof: Populisté se od sebe učí. Orbánův manuál na EU? Hrát o čas, rozkládat právní stát
„Jde o tendenci zredukovat politický konflikt na otázku sounáležitosti,“ říká o populismu teoretik a politický filozof Jan-Werner Müller z Princetonské univerzity. Tím opravdu nebezpečným pro demokracii je podle něj tendence vylučovat ostatní a rozdělovat společnost na nás a ty druhé. Síla populistů pak spočívá v jejich umění vytrvale předstírat, že prostě jen plní, co lidé skutečně chtějí.
„Populističtí lídři dovedou být v polarizování společnosti velmi dobří. Často říkají, že je potřeba zemi spojit, ale jejich byznys modelem je naopak rozdělení,“ myslí si Müller a upozorňuje na to, že v mnoha případech se populistické strany dostávají k moci bez masivní podpory většiny populace.
Čtěte také
„Snad si to číslo pamatuji správně – když se v roce 2015 v Polsku poprvé dostala k moci strana Právo a spravedlnost a okamžitě začala s útokem na justici a s únosem nezávislých institucí, dostala hlasy od 19 procent oprávněných voličů.“
Šéf zmíněné strany Jarosław Kaczyński se přitom v mnohém inspiroval způsoby současného maďarského předsedy vlády Viktora Orbána, říká politický filozof.
„Myslím, že se nedopustím konspirace, když řeknu, že Orbán poskytl jakýsi manuál, jak napálit Evropskou unii – hrát s ní o čas a mezitím rozkládat právní stát. Orbán tu metodu zdokonalil a Polsko ji teď v mnoha ohledech velmi úspěšně kopíruje.“
Volby po populistech už nejsou stejné
Müller upozorňuje, že jakmile se podobní politici dostanou k moci a začnou přetvářet prostředí k obrazu svému, další volby už nejsou stejné jako ty první.
„Stále mohou být relativně svobodné, ale v mnoha případech už nejsou férové, protože populisté zasahují do volebního systému, zastrašují občanskou společnost, podrývají ostatní strany a zkoušejí se zmocnit médií.“
Čtěte také
Takový autokratický legalismus postupuje velmi pomalu a metodicky, varuje host Jana Kaliby. „Vydlabává instituce zevnitř. Například v Maďarsku nenajedeme žádný nápadný moment, na který bychom mohli poukázat. Naopak, všechno zdánlivě postupuje podle pravidel. Soudnictví je ochromováno výměnou jednoho člověka po druhém nebo opoziční deník koupí podnikatel, který ho za několik měsíců zruší a svede to na finanční důvody.“
Je potřeba najít způsob, jak dopřát prostor všem stranám. Je ale nutné hlídat hranice faktů.
Jan-Werner Müller
Návrat od populistické vlády k pluralitní demokracii není nemožný, míní Müller. Je při něm ale velmi snadné selhat. „Je potřeba najít způsob, jak dopřát prostor všem stranám. Je ale nutné dát jasně najevo, když se populista projeví svým antiprularismem, a hlídat hranice faktů.“
„Když popíráte, že nějaký problém existuje, a říkáte třeba, že s klimatem se nic neděje a je to jen výmysl šílených levičáků, tak narážíme na tvrdou hranici, za kterou není možný produktivní demokratický konflikt,“ uzavírá.
Jan-Werner Müller
Německý politický filozof a historik politických idejí. Vyučuje na Princentonské univerzitě.
Působil na univerzitách a institutech v Evropě i Spojených státech.
Komentáře publikuje v denících jako The Guardian, Neue Zürcher Zeitung, The New York Times, Süddeutsche Zeitung, Le Monde a dalších.
Jak spolupracovat v demokracii s populisty? Mohou se změnit? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru, politického filozofa Jana-Wernera Müllera se ptá Jan Kaliba.
Související
-
Britský novinář Edward Lucas: Česko nemůže být v soupeření s ruskými tajnými operacemi černou dírou
Český rozhlas Plus vysílá už 10 let, takže vybíráme z archivu ty nejlepší pořady a rozhovory. Tentokrát Interview Plus z 14. září 2021.
-
Politolog Merkel: Největším nepřítelem demokracie nemusí být ultrapravice, ale neliberální demokraté
Za velký problém Wolfgang Merkel považuje moralizování, kdy se odlišné postoje označují za špatné a nemorální. Vadí mu také označování lidí za Corona-leugner čili lháře.
-
Populismus rozděluje lid proti elitě, vede k hromadění moci a zvůli, vysvětluje expert Walter Ötsch
Nebezpečí populismu podle Ötsche spočívá v odbourávání demokratických standardů a pravidel. Demokracie totiž ke svému fungování vyžaduje funkční systém brzd a protivah.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.