Politický filozof Deneen: Liberalismus selhal. Zničil základy toho, co můžeme považovat za pilíře dobrého života

7. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Demonstrace v USA proti omezení možnosti podstoupit umělé přerušení těhotenství
0:00
/
0:00

Liberalismus selhal a jeho éra končí. Tvrdí to politický filozof Patrick Deneen, který svou prací dráždí levici i pravici a nabízí provokativní koktejl myšlenek. „S kritikou, která se v mé knize objevuje, souhlasí lidé z různých částí politického spektra. Ale vždy jen s tou částí, která potvrzuje jejich přesvědčení. Tu část liberalismu, které jsou oddaní, se snaží bránit,“ uvádí.

Patrick Deneen je americký politický filozof. Působí jako profesor politologie na University of Notre Dame du Lac v Indianě.

Jádrem liberalismu je prý ideál svobody, v biblické a římské tradici to ovšem znamenalo ovládat hříšnou část naší přirozenosti. „Nešlo tedy o to dělat si, co chci, ale dělat správnou věc, volit dobro. Moderní definice je, že si můžu dělat, co chci, dokud tím přímo nepoškozuji někoho dalšího,“ vysvětluje Deneen.

Čtěte také

V praxi to znamená, že jednotlivec nyní může volit svou identitu i v oblastech, které byly donedávna pokládány za dané přírodou, například pohlaví. Naopak v ekonomice to znamená volný oběh zboží, služeb a lidí a svoboda konzumenta. V důsledku tohoto osvobození ale dochází k narušení dalších oblastí života a slábnutí mezilidských vazeb.

„Nedokážeme se shodnout na tom, co je dobré. Prohlubuje se rozdělení mezi těmi, kdo v tomto hyperindividualizovaném světě uspěli, a těmi poraženými. Liberalismus selhal, protože dosáhl toho, o co usiloval. Zničil tím základy toho, co můžeme považovat za pilíře dobrého života,“ vysvětluje politolog.

Lidé jako Václav Havel viděli, že potřebujeme alternativu, ale na konci 80. let bylo těžké mít představu, jak by mohla vypadat.
Patrick Deneen

Liberalismus mnoha lidem umožnil objevit své nadání bez ohledu na to, komu a kde se narodili. Své vlohy ale využívají ke svému osobnímu prospěchu, místo toho je třeba, aby naše talenty prospívaly všem.

Čtěte také

Nedostatky liberalismu si prý dobře uvědomoval i Václav Havel a další disidenti, kteří viděli, jak se Západ potýká s korupcí, materialismem, konzumem, jak vyždímal svět a zničil přírodu.

„Lidé jako Václav Havel viděli, že potřebujeme alternativu, ale na konci 80. let bylo těžké mít představu, jak by mohla vypadat. Havel se často pokoušel vyložit, jak by takový neliberální, nekomunistický svět mohl vypadat. Myslím, že je to na naší generaci, abychom začali přemýšlet o tom, jaká by mohla být postliberální společnost.“

Pravicoví revolucionáři

Vzdělané elity v Evropské unii se podle Deneena domnívají, že národní stát se svými hranicemi, kulturou a tradicemi, je jen další překážkou pro svobodu jednotlivce, který svou identitu utváří svými vlastními volbami.

Čtěte také

„Mě se nikdo neptá, jestli chci být Američan. Je to libovůle, kterou chce liberalismus odstranit, a dosáhnout skutečně liberálního uspořádání, kde funguje volný tok lidí a produktů. To naráží na realitu – většina z nás se považuje za součást celku, národa, města, sousedství. Náš mateřský jazyk určuje, jak chápeme svět. Tvoří naši identitu a nemůžeme si to zvolit. To je jeden ze zásadních civilizačních střetů současnosti,“ zdůrazňuje.

Ve Spojených státech i v Evropě prý sledujeme nové uspořádání politiky. Od války soupeřily dva druhy liberalismu – levicový, usilující o rovnost na základě identity, překonání rasismu a feminismus, a pravicový s rovností ekonomických příležitostí a volným trhem.

Ti, které by Marx nazval revolucionáři a proletariátem, se identifikují s pravicí.
Patrick Deneen

Toto dělení ukončil nástup Donalda Trumpa, který odhalil, že již nemá politickou podporu. Nahradilo ho rozdělení, které by podle Deneena bylo povědomé Karlu Marxovi, a to na ty úspěšné, kteří jsou součástí systému, a neúspěšné outsidery.

„A co je nejpřekvapivější, ti, které by Marx nazval revolucionáři a proletariátem, se identifikují s pravicí. Staré třídní rozdělení zůstalo, jen si ty skupiny prohodily strany,“ upozorňuje Deneen.

Neliberální demokracie

Demokracie v jeho vidění nemusí být nutně liberální a ne vždy to znamená autoritářský režim – důležité je, aby politici respektovali výsledky voleb. „Ne vždycky chtějí lidé totéž co liberálové. Ti to označují za útok na demokracii, ale snaží se tím legitimizovat liberální agendu, která často nemá podporu voličů,“ upozorňuje.

Čtěte také

„Každý politický systém jedná s určitou mírou autority a brání hodnoty, které upřednostňuje. V tomto smyslu je liberální prostředí autoritativní, má podporu třeba technologických společností, které využily svou moc a potlačily svobodu slova občanů včetně bývalého prezidenta,“ připomíná zablokování účtů Donalda Trumpa na sociálních sítích.

Značná část voličů prý došla k závěru, že liberální řád prospívá jen úzké skupině lidí. Může se proto objevit nové neliberální uspořádání, které bude akcentovat hodnoty, jež nejsou liberalismu vlastní.

„Nemusí jít o autoritářskou noční můru, jen může klást důraz na hodnoty, které nejsou liberalismu vlastní. Ovšem aby to nebyla jen výměna jedné zkorumpované elity za druhou, k tomu je třeba dobré, rozvážné a zodpovědné politické vedení. A to je v současnosti výzva – u levice, pravice, liberálů i neliberálů,“ konstatuje.

Může Západ soupeřit s rostoucí mocí Číny? A co odhalila pandemie koronaviru? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Kaliba , ert
Spustit audio

Související