Pokud by lockdown znamenal, že o Vánocích ekonomika pojede, je to za mě dobré řešení, míní šéf CzechTourismu Herget

20. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Švihálek z restaurace Zlatá husa v Jindřichově Hradci

Cestovní ruch patří mezi odvětví, která aktuální pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. Ale také jej pomohla změnit. Jak se hotely, restaurace, ale i lyžařské areály chystají na nadcházející zimní sezonu? „Všichni jsme doufali, že očkování dá definitivní vale všem restrikcím a zavírání ekonomiky. Ale zdá se, že to nekončí,“ přiznává Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism.

Čtěte také

Loňská zimní sezóna z pohledu pracovníků v cestovním ruchu prakticky neexistovala. Na vině byla samozřejmě opatření proti šíření koronaviru. Situace se přitom zlepšila prakticky až v létě. „Léto bylo velmi pozitivní. Samozřejmě neustále existují místa, kde turisté chybějí, ale obecně se dá říct, že všechny regiony zažily přes léto dobrý růst,“ hodnotí nedávno skončenou část sezony Herget.

Zároveň ale připomíná, že nejde jen o počty zákazníků. „Druhá otázka je bonita. Domácí cestovatelé utratí v průměr kolem sedmi set korun. Průměrná útrata zahraničního návštěvníka jsou dva tisíce. A to je znát,“ říká s tím, že právě zahraniční turisté i v letní sezóně chyběli.

Domácí cestovatelé utratí v průměr kolem sedmi set korun. Průměrná útrata zahraničního návštěvníka jsou dva tisíce.
Jan Herget

Výpadek v příjmech přitom může omezit nezbytné investice v cestovním ruchu. „To může mít vliv na konkurenceschopnost. Zejména s naším blízkým okolím, jako je Rakousko, ale třeba i Polsko, které v posledních letech obrovsky investovalo do cestovního ruchu,“ vysvětluje šéf CzechTourismu.

Hlavně transparentně

V situaci, ve které se právě pandemie v Česku nachází, by se přitom nebránil ani razantnějším opatřením. „Já jsem zastáncem jasných a transparentních řešení. Třeba jako to udělalo Chorvatsko nebo Řecko, kdy v květnu něco vyhlásili, a pak to drželi celou sezonu. To nejhorší, co může být, je řešení metodou brzda – plyn, jako tomu bylo v loňském roce. Pokud vláda vyhodnotí, že čtrnáctidenní lockdown pomůže, ale potom doopravdy od nějakého 15. prosince ekonomika pojede, tak je to za mě asi správné řešení. Důležité ale je neustále rozhodnutí neměnit a něco odkládat,“ myslí si Herget.

Čtěte také

Nejasná pravidla a neustálé změny totiž mohou například pro hotely znamenat personální problémy. „Zejména na horách je hodně sezónních zaměstnanců. A pokud budeme ty lidi napínat, tak se může stát, že tam nebudou pracovat. Jasně daná a neměnná pravidla jsou to, co teď může pomoct cestovnímu ruchu přežít,“ varuje ředitel a dodává:

„Proto očekávám od vlády, že budou lídři a že dokážou ta rozhodnutí udělat. A pevně se jich držet. Zvládli to v Chorvatsku, zvládli to v Řecku, předpokládám, že to zvládnou ve Švýcarsku i Rakousku. My tady ubližujeme sami sobě.“

Nikdo mě nepřesvědčí, že svážení agenturních zaměstnanců ve Vrchlabí do Škodovky je méně rizikové, než když pražská rodina vyjede do apartmánu v Krkonoších.
Jan Herget

Průmysloví dinosauři

Čtěte také

Šéfovi CzechTourismu vadí také rozdílný přístup vlády k jednotlivým odvětvím průmyslu. „Celý koronavirus je vlastně o omezování mobility. A nikdo mě nepřesvědčí, že svážení agenturních zaměstnanců ve Vrchlabí do Škodovky je méně rizikové, než když pražská rodina vyjede do apartmánu v Krkonoších,“ komentuje situaci Herget.

Přestože cestovní ruch a s ním celý takzvaný kreativní průmysl představuje poměrně velkou ekonomickou sílu, jeho slabinou je především fakt, že jednotlivé části jsou sdruženy do celé řady menších asociací a svazů. „V tom máme obrovskou nevýhodu proti tomu dinosauřímu průmyslu, který má velké lobbistické tlaky a dokáže dojednat obrovské přítoky peněz od státu. A je jedno, jestli to bylo šrotovné, nebo to, že dnes kvůli chybějícím čipům měli skoro hned program antivirus,“ zlobí se Herget.

Přitom je to podle něj právě kreativní průmysl, který tvoří páteř české ekonomiky: „Je to neskutečné množství malých a středních podnikatelů, kteří nevyvádí dividendy do zahraničí jako ty velké korporace v automotive. Ale přesto dostává za poslední dva roky ránu za ranou a nikdo se za ně nepostaví.“

Digitalizace a soukromí

Koronavirus se promítnul také do podoby služeb v cestovním ruchu. „Dá se říct, že trend je jednoznačný – příroda a soukromí. To znamená, že i velké hotely se předělávají na menší, zvětšují se pokoje, vytváří se apartmány. Roste oblast různého speciálního ubytování v přírodě na stromech, agroturistika. Zkrátka málo lidí, příroda a pocit volnosti a svobody,“ popisuje Herget, o co je v současnosti zájem.

Vždycky říkám, že kromě moře a nejvyšších hor máme doopravdy všechno.
Jan Herget

Úspěšní navzdory situaci byli především ti, kteří dokázali na situaci reagovat flexibilně. „Dokázali digitalizovat, dokázali ten svůj produkt udělat individuální, aby turisté měli pocit bezpečí,“ všímá si šéf CzechTourismu, který i přes nepříznivou situaci posledních dvou let zůstává v zásadě optimistou:

„Vždycky říkám, že kromě moře a nejvyšších hor máme doopravdy všechno. A moc hezké. Hrady, zámky, cyklotrasy, lázně. I hory jsou nádherné. A kvalita služeb, zejména těch, které si pak nakupují cizinci, je doopravdy srovnatelná z okolními zeměmi.“

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky s Janem Hergetem. Ten prozradil také to, kde by v současnosti nejraději trávil dovolenou on sám, nebo jak pravděpodobně bude pokračovat digitalizace podniků s ohledem na nedostatek pracovníků ve službách.

autoři: Václav Pešička , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související