Podzim 1953 – doba pohřbů
Podzim 1953 proběhl u nás ve víru komunistických oslav – politických i kulturních. A také dvou úmrtí sice významných, ale přece jen lokálních politiků.
Ve sledované době zemřeli dva vysoce postavení aparátčíci. Tajemník ÚV KSČ Bedřich Voda Pexa, na jehož pohřbu byl hlavním smutečním řečníkem první tajemník ÚV KSČ (čerstvě zřízená nejvyšší funkce, která neměla oporu v partajních stanovách) Antonín Novotný.
Čtěte také
Ten se v pozdějších letech jako první tajemník a prezident stal jednoznačným vůdcem komunistického Československa. Z Novotného obsáhlého smutečního projevu zazní nejzajímavější část životopisu Bedřicha Vody Pexy.
Druhým zemřelým byl předseda Ústřední rady odborů Gustav Kliment. Z projevů tří smutečních řečníků je vybrána patetická pasáž vyzdvihující Klimentovo stranické nasazení a vztah k rodnému Třebíčsku.
Obrozenecká role naší kultury
Nejvýznamnějším podzimním svátkem bylo u nás nejpozději od roku 1948 výročí Velké říjnové socialistické revoluce, tedy komunistického puče, který se (díky rozdílu mezi juliánským a gregoriánským kalendářem) odehrál v listopadu.
Čtěte také
Oslavy v roce 1953 probíhaly na Staroměstském náměstí a ve dvou vybraných ukázkách zazní úvod rozhlasového reportéra Vladimíra Brunáta a nejzajímavější pasáž z projevu předsedy vlády Viliama Širokého.
Slavných promluv akademika (a nositele dalších rozličných funkcí) Zdeňka Nejedlého Na okraj dne se v rozhlasovém archivu dochovalo poměrně velké množství. Nejedlý takto komentoval dobové události řadu let, periodicita jeho pořadu se sice měnila, ale obsah byl stále výživný. Z podzimu 1953 se těchto promluv dochovalo osm, v ukázkách vybraných ze dvou z nich hovoří Nejedlý o americké propagandě a o sovětském člověku.
Z oblasti kultury dominovala podzimu 1953 oslava 70. výročí znovuotevření Národního divadla. V rozhlase vzpomínala na začátky divadla a na své působení v něm národní umělkyně herečka Růžena Nasková, vybraná pasáž obsahuje nejzajímavější část těchto vzpomínek.
Čtěte také
Před slavnostním představením Smetanovy Libuše měl zbytně-nezbytný projev nezničitelný Zdeněk Nejedlý, ve vybrané ukázce se věnoval svému oblíbenému tématu: obrozenecké roli naší kultury.
I ve vypjaté době první poloviny 50. let vznikaly u nás nadčasové a umělecky velmi hodnotné nahrávky. Ve sledovaném období je to hlavně zvuková podoba románu Karla Poláčka Bylo nás pět, který byl načten hercem Františkem Filipovským v režii Jiřího Vasmuta (vybrána je ukázka z úvodu knihy).
Z řady načtených povídek Jaroslava Haška – na nahrávkách se podíleli různí herci i režiséři – je vybrána ukázka z povídky V boji proti alkoholismu, kterou v režii Karla Beníška načetl Jiří Vasmut (režisér nahrávky Poláčkova románu).
Související
-
Rok 1953 se do dějin Československa zapsal nejen měnovou reformou, ale i koncem přídělového systému
Lístky na potraviny, oblečení, ale také na boty, pohonné hmoty, cigarety a další komodity byly u nás zavedeny na počátku druhé světové války. Kdy však byly zrušeny?
-
Zajímavé události roku 1953
Smrt sovětského komunistického diktátora Stalina nebo nepokoje ve východním Berlíně.
-
Rok 1953: Bedna, jejíž budoucnost nikdo neodhadl. Začátek pravidelného televizního vysílání u nás
Když 1. května 1953 krátce po 20. hodině začalo pravidelné zkušební vysílání Československé televize, jen málokdo tušil, jaká budoucnost tento „sdělovací prostředek“ čeká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.