Rok 1953 se do dějin Československa zapsal nejen měnovou reformou, ale také zrušením přídělového systému
Lístky na potraviny, oblečení, ale také na boty, pohonné hmoty, cigarety a další komodity byly u nás zavedeny na počátku druhé světové války. Kdy byly zrušeny a jak se v průběhu války i míru měnila pravidla jejich používání?
Nedostatek určité komodity (např. pohonných hmot) může způsobit omezení jejího prodeje či řízený prodej prostřednictvím různých poukazů i v době hlubokého míru.
Čtěte také
Přídělový systém prakticky na všechny důležité komodity je ovšem zaváděn v případě války, a to zvláště v případě války globální (např. i v průběhu první světové).
Druhá světová válka představovala v tomto směru zatím nejrozsáhlejší zavedení přídělového systému – postiženy byly nejenom válčící státy, ale i řada neutrálních. Systém byl pak rušen až po válce, v některých zemích dokonce hluboko v 50. letech.
V protektorátu bylo na počátku války zavedení přídělového systému – zpočátku jenom na potraviny – vyhlášeno rozhlasovým projevem protektorátního ministra zemědělství Ladislava Feierabenda (který několik měsíců nato, kvůli spolupráci s odbojem, musel z protektorátu utéct a následně působil v naší londýnské exilové vládě).
Zrušení lístkového systému
Čtěte také
Zavedení přídělového systému na další komodity následovalo s poměrně krátkým časovým odstupem. Lístkový prodej potravin a oděvů (ale i mýdla, pohonných hmot, cigaret ad.) měl svá pravidla a v průběhu války se měnil.
Po jejím konci bylo v obnoveném Československu potřeba sjednotit dva zcela odlišné systémy (protektorátní a slovenský) a integrovat odtržené Sudety. Po tzv. vítězném únoru pak systém začal nabývat neskrývaně diskriminační charakter (ale už za války byli oproti Čechům zvýhodňováni Němci a znevýhodňováni Židé) a stále větší skupiny občanů z něj byly vylučovány.
Komunistický systém nebyl pak schopen dodržet ani své deklarované záměry: např. když v roce 1949 zrušil lístky na mouku a chléb, musel je kvůli nedostatku těchto komodit v roce 1951 znovu zavádět.
Čtěte také
Zrušení přídělového systému v Československu na jaře 1953 pak bylo zcela zatlačeno do pozadí souběžně provedenou měnovou reformou a masovými protesty občanů proti ní, takže i dnes je zrušení lístkového systému v popularizační a často i odborné historické literatuře zmiňováno pouze marginálně.
Jako pozůstatky lístkového systému je v následujícím období možno považovat různé poukazy na nedostatkové zboží (např. osobní automobily).
V pořadu jsou použity nahrávky z archivu Českého rozhlasu, hovoří historička a kurátorka sbírky novodobé módy a textilu Národního muzea Miloslava Burianová, autorka knihy Móda v ulicích protektorátu a doktor Jiří Štěpek, badatel v oblasti přídělových systémů a autor řady odborných publikací na toto téma. Atmosféru dokreslí úryvky z dobových nahrávek Orchestru Karla Vlacha.
Související
-
Horké léto roku 1953: Vzpomínky na Julia Fučíka i úspěch Hurvínka v Bukurešti
Sovětský svaz i jeho satelity se prakticky po celý rok 1953 vyrovnávaly s úmrtím Josefa Vissarionoviče Stalina. Proběhly tehdy demonstrace, povstání, přesuny v politbyrech.
-
Redaktoři rozhlasové Pionýrské jitřenky se občas snažili o zajímavosti pro děti i bez ideologie
V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979.
-
Zima 1953: Pohřby, volby a vzpomínky
V březnu 1953 v SSSR umírá komunistický vůdce Stalin a po návratu z jeho pohřbu umírá v Praze také tuzemský místodržící Gottwald. Jeho nástupcem se stává premiér Zápotocký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka