Politická dynastie Petr Uhl, Anna a Jaroslav Šabatovi. Rodina, která se vždy zastávala slabších

16. listopad 2024

Jeden bonmot říká, že demokracie je jen diktatura většiny. O to, aby i menšiny byly vnímány a jejich příslušníci měli pocit, že jsou akceptováni, se zasloužilo množství lidí. Nemálo v této věci učinili příslušníci rodiny, kterou představí druhý díl minisérie Politické dynastie: Jaroslav Šabata, Anna Šabatová a Petr Uhl. 

Příběh můžeme vyprávět od Jaroslava Šabaty (19272012), po celý život levicově smýšlejícího intelektuála a politika, do roku 1969 člena KSČ.

Kritikové mu vyčítají vypjaté, stalinistické postoje po únoru 1948. Daleko méně se hovoří o jeho vlivu na utváření demokratické opozice po roce 1969 a o jeho aktivitách při distribuci exilového tisku v 70. a 80. letech.

A ještě méně o tom, že přes zmiňovanou epizodu z přelomu 40. a 50. let si Šabata uchoval to, z čeho vzešel – uvažování syna ze selské rodiny, který se sice vzepřel rodinné tradici, ale nakonec si neosvojil teorii o potřebě totální likvidace třídního nepřítele.

Jaroslav Šabata

Anna a Petr

V atmosféře uvolněného konce 60. let vyrůstala Šabatova dcera Anna (1951), pro kterou formativním okamžikem byla okupace v srpnu 1968. „Bylo mi jasné, že s tím se nesmířím, tomu se nepoddám,“ vzpomínala.

Tehdy studentka filozofie a historie se zapojila do otcovy práce a společně s ním také putovala na počátku 70. let do vězení – za distribuci letáků, ve kterých před volbami v listopadu 1971 upozorňovali, že volební účast není povinná.

Čtěte také

Po propuštění se seznámila s levicovým aktivistou Petrem Uhlem (19412021), za kterého se později provdala. Oba a s nimi i Jaroslav Šabata podepsali Chartu 77 a postavili se proti normalizačnímu kurzu.

Po propuštění z vězení už nesměla Šabatová dostudovat a až do konce 80. let pracovala v různých dělnických povoláních, naposledy myla laboratorní sklo. Byla aktivní v disentu, v roce 1986 byla i mluvčí Charty 77, jako členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných se zastávala lidí pronásledovaných komunistickou justicí.

Matka tří dětí – novinářky Saši Uhlové, právníka Pavla Uhla a sociologa Michala Uhla – zasáhla i do událostí listopadu 1989, když s manželem stála za zveřejněním zprávy o údajném úmrtí studenta během zásahu komunistických bezpečnostních složek proti demonstraci na Národní třídě. Než ji mohli dementovat, byl Uhl zatčen a strávil šest dní ve vězení.

Saša Uhlová

Ombudsmanka Šabatová

Po listopadu 1989 byla poradkyní ministra práce a sociálních věcí, a později zástupkyní ředitele pražského Městského centra sociálních služeb a prevence. Od roku 2001 působila šest let jako zástupkyně ombudsmana Otakar Motejla. V letech 2008 až 2013 vedla Český helsinský výbor.

V roce 2014 byla zvolena veřejnou ochránkyní lidských práv, ve funkci strávila šest let. Je držitelka mnoha českých i zahraničních vysokých vyznamenání.

Ombudsmanka Anna Šabatová na fotografii z roku 2015

Petr Uhl se po listopadu 1989 zapojil do práce v Občanském fóru, za které ho v roce 1990 zvolili poslancem. Mezi roky 2002 a 2007 působil ve Straně zelených. Publikoval, pracoval jako novinář, dlouhodobě se věnoval ochraně práv menšin. Také on obdržel řadu domácích i zahraničních cen.

Stranou polistopadového vývoje nezůstal ani Jaroslav Šabata. Po revoluci působil ve vrcholné politice, stal se představitelem Občanského fóra a poslancem. V letech 1990 až 1992 byl ministrem bez portfeje ve vládě Petra Pitharta, později se stal členem ČSSD.

Jaké klíčové hodnoty se v této rodině po léta předávají? Proč byli vždy citliví na práva menšin? Jak hodně je pro děti důležitý příklad rodičů? O tom hovoří Petr Zídek v druhém dílu pořadu Politické dynastie.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související