Podzim 1952: Kult osobnosti, antisemitismus a Děda Mráz

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským je v pořadu zastoupen velmi netradičně. Jednak dvěma ukázkami rozhovorů s rozhořčenými pracujícími přímo na chodbě pankráckého soudu – jeden z respondentů si, těžko říct, zda záměrně či skutečně, plete nacistické okupanty s Američany.

Čtěte také

Jak revoluce začala požírat své vlastní děti. O proměně politických procesů v 50. letech

Další ukázka je pak vybrána z dochovaných nepoužitých nahrávek z těchto rozhovorů, kde rozhlasový reportér vysvětluje rozhořčenému pracujícímu, jak má správně odpovídat.

O procesu hovořil při různých příležitostech tehdejší stranický a státní vůdce (předseda KSČ a prezident) Klement Gottwald. Vybrané pasáže pocházejí z prosincové celostátní konference KSČ. Dojde zde i na velmi nebezpečného nepřítele: sionisty a sionismus. Těmito termíny KSČ (a nejenom ona a nejenom tehdy) nepříliš účinně zastírala svůj antisemitismus.  

Ze slavnostního zahájení činnosti Československé akademie věd jsou vybrány dvě ukázky: premiér Zápotocký hovořil o vztahu vědy a socialismu a ministr školství Zdeněk Nejedlý promlouval skromně o sobě. Oba tyto muže si poslechneme ještě jednou:

Čtěte také

Ať jste kdekoli aneb O rozhlasových Vánocích

Ve vánočním poselství k dětem a mládeži vysvětloval Antonín Zápotocký, jak se v novém zřízení změnil nejenom Ježíšek, ale i další sváteční atributy. A Zdeněk Nejedlý ve svém pravidelném rozhlasovém pořadu Na okraj dne nadšeně hovořil o ruském národu a slovanství.

Na závěr pak zazní ukázky ze dvou rozhlasových dramatizací. Československý rozhlas je zastoupen zvukovou podobou hry Aloise Jiráska Pan Johannes v režii Přemysla Pražského, Svobodná Evropa pak rozhlasovou úpravou hry bratří Čapků Adam Stvořitel. Ta vznikla v režii překladatele, dramaturga, kritika a bývalého pátečníka Josefa Kodíčka.