Po euforii z 90. let teď zas všichni chtějí být zaměstnanci velké nadnárodní společnosti. To je ekonomický problém, tvrdí Špicar ze Svazu průmyslu

Individuální je také pojetí svobody a mění se dobou a etapou života jedince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová vidí svobodu jako něco nenahraditelného o třech stránkách.

Čtěte také

17. listopad s Českým rozhlasem Plus

Je to nutnost rozhodovat se, nést odpovědnost a také uvědomění, že končí tam, kde ohrožujeme svobodu jiného. „Aby ve společnosti nebyla anarchie, existují regulace, pravidla, která nedovolí vítězit právu silnějšího,“ říká.

Podle historičky ekonomie Antonie Doležalové, působící na Akademii věd, Univerzitě Karlově a britské Cambridge byly doby, kdy se učilo, že svoboda je poznaná nutnost a někteří ji vnímají jako možnost dělat si, co chceme. „Zároveň tušíme, že je to něco víc a mnohem komplexnější pojem,“ dodává.

Čtěte také

Svoboda slova u nás není ohrožena, říká Gruber, nový ředitel české Amnesty International

„Svoboda existuje jen tam, kde člověk jedná, kde se rozhoduje mezi alternativami, a tím se aktivně otevírá budoucnosti, která samozřejmě není ,nalajnovaná‘, ale přece jen jsou i tady omezení – vnější podmínky, naše vlastnosti a životní zkušenosti. Nutná je i párová kategorie se zodpovědností. Měli bychom mít představu o tom, kam jdeme nebo co je to dobrý život, protože pak určuje ten mix svobody a zodpovědnosti,“ tvrdí Doležalová.

Z pohledu Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy nebo evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope, je svoboda důležitá i v byznysu.

„Tomu napovídá i sousloví svobodné podnikání. Na druhou stranu lze úspěšně podnikat i v zemích, které nejsou úplně svobodné, jako třeba Čína. Jsem ale přesvědčený, že svoboda v tom nejširším slova smyslu je komparativní výhodou vůči zemím, které jsou v některých oblastech nesvobodné,“ míní.

Čtěte také

Špicar: Česko je jako pomalu vařená žába, některé životní funkce už přestávají fungovat

Dlouholetý vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček popisuje, jak vnímá svobodu z pohledu politiky.

„Když se vrátíme k začátkům po listopadu 1989, kdo z nás tehdy přesně tušil, co svoboda opravdu je? Cestou pokroků a omylů jsme ji pak poznávali. V polovině 90. let, v souvislosti s privatizací a korupcí, se prudké pojetí svobody začalo komplikovat a my viděli, že jedna věc je ideál a druhá realita,“ říká.

„Politici se to snažili spojit. Mezi prezidenty bylo pojetí svobody ve státě velmi rozdílné, což nakonec vyústilo v politickou krizi. V Česku se nám nepodařilo rozvinout politický diskurs, ani tvorbu kompromisu. Dostáváme se někam jinam než kde bychom měli být,“ domnívá se Nováček.

„Politická svoboda je součástí svobody. V českém politickém prostředí jsme svědky realizace svobody bez odpovědnosti,“ reaguje Doležalová.

Mind set mladé generace

Radek Špicar stál u výzvy postavit byznys na českých silných značkách.

Čtěte také

Když někdo řekne, že mladá generace je přecitlivělá, beru to jako kompliment, říká zpěvačka Pam Rabbit

„Je to proces, kterým stále procházíme. Na začátku 90. let byla svoboda opravdu téměř bezbřehá, což samozřejmě mělo svá negativa i pozitiva. Touha a odvaha jít do vlastního podnikání byla opravdu silná, a to se změnilo,“ tvrdí Špicar.

„Když se podíváte teď na statistiky mezi mladými lidmi, ochota podnikat, vzít život do vlastních rukou je u nás velmi malá. Po euforii 90. let jsme se vrátili do pozice země, kde  je preferovanou kariérou zaměstnanecký poměr ve velké nadnárodní společnosti a podnikatelství se vytrácí. To je ale ekonomický problém, když se chceme vymanit z pasti subdodavatelů,“ dodává.

Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák uvádí, že pro studenty je pohodlnější být zaměstnancem – nenést takovou zodpovědnost, nedělat 24 hodin denně, denně nepřemýšlet o byznyse, ale mít vyvážený život.

„Mít práci, za kterou dostanu zaplaceno, a pak si užít zbytek života v pohodlí. Je tu mentální změna, nový mind set.“

Čtěte také

Odbory musí vycházet ze situace konkrétních podniků. Mzdy se nedají zvyšovat plošně, říká rektor VŠE Dvořák

„Je třeba vzít v úvahu, jak český ekonomický fenomén narodil na konci 19. století pod přímým vlivem a inspirací toho německého. Tvrzení rektora mi připomnělo slova Albína Bráva ze začátku 20. století, že Češi nikdy nebudou tam, co Němci. Říkal, že všichni chtějí jen do bank, úřadů, nikdo nechce podnikat. Všichni chtějí klidný, spokojený život a žádnou odpovědnost. Takže to, co se tu odehrávalo v divokých 90. letech, se domnívám, že byla veliká výjimka,“ tvrdí Doležalová.

„Zároveň bych nedávala minusové znaménko tomu, že lidé touží mít v životě větší balanc. To, co se odehrávalo v 90. letech nebylo pro život dlouhodobě udržitelné. A mluvíme-li o konceptu udržitelnosti, patří tam i udržitelnost každého jednotlivého života. Každý z nás má omezené možnosti, kolik času může pracovat a musí někdy i odpočívat. Takže jestli se toto u mladé generace silně projevuje, tak bych to považovala za pozitivní,“ dodává.

Čtěte také

17. listopadu nestačí jen vzpomínat. Podpora stávky je široká, říkají studenti z hnutí Univerzity za klima

„Nedostatek průbojnosti, ochotné vůle k tomu podnikat ovšem souvisí s klimatem společnosti. V současné politické a společenské situaci je to úkol mimořádně obtížný, a proto se ho chápe tak málo lidí,“ komentuje Nováček.

Je kapitalismus reformovatelný a ekonomický růst opravdu přežitý? Je Evropa připravena na tuto debatu? A jak důležité jsou ikony společenského života, které reprezentují právě demokracii a svobodu pro jejich zachování? Odpovědi přinese pořad Souvislosti Plus. Moderuje Václav Pěšička.